Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku
Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“. Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu.
Poslouchejte na Vltavě 1. března 2015 ve 20:00.
O své prapředky jsme se proto my, Čechové, zajímali odedávna. Ostatně tak jako jiné evropské národy. A jako oni jsme si svůj původ projektovali do postavy domnělého praotce. Ostatně i část Italů se v renesanci domnívala, že pochází původem od jistého řeckého hrdiny, uniklého od Tróje.
Ale už kolem roku 700 před Kristem uváděl řecký historik Hesiodos celý katalog bájných postav, které měly být mytickými praotci či pramatkami starých Řeků. Podle něj se také onen typ hrdiny nazýval hérós eponymos, tedy hrdina dávající, propůjčující jméno celému lidu a zemi.
Zvláštní důležitost získaly příběhy o národním původu na zlomu osmnáctého a v následujícím devatenáctém století, tedy v období, kdy se utvářela novodobá podoba češství. Právě pro takzvané obrozence se přitom jednalo o velmi citlivý bod. Historická pověst Slovanů v té době totiž vůbec nebyla tou z nejlepších. Dokladem nám může být našimi vlastenci tolik uctívaný Herder. Ten k pověstnému ocenění Slovanů v roce 1791 připojil nepříliš lichotivou charakteristiku domněle slabých slovanských válečnických schopností, kvůli nimž měli v Evropě obsazovat výhradně neosídlené, opuštěné prostory.
Účinkuje: literární historik Dalibor Tureček
Připravila: Olga JeřábkováRežie: Lukáš Kopecký
Natočeno v Brně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.