Jan Zábrana: Smaltovna

12. prosinec 2013

V cyklu Moderní povídka uvádíme příběh básníka, prozaika, překladatele a editora. Autor, jak známo, vycházel při psaní svých próz hlavně z toho, co dokonale znal – v povídce poznáváme realistické záznamy dění a situací, přesně odposlechnuté dialogy z prostředí svého působení v Družstvu Smalt v Radotíně, v provozovně ve Veletržní ulici, kde byl v padesátých letech nucen pracovat jako pomocný dělník.

Jan Zábrana se narodil 4. 6. 1931 v Herálci u Humpolce. Oba rodiče byli učitelé, politicky činní v národněsocialistické straně; v procesech po 1948 byli odsouzeni k dlouholetému vězení. Po maturitě v roce 1950 nebyl Jan Zábrana z politických důvodů přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

V letech 1950–1952 studoval na Římskokatolické bohoslovecké fakultě, kterou však musel po čtyřech semestrech opustit. Po zatčení otce v roce 1952 byl vystěhován z rodinného domu v Humpolci a natrvalo přesídlil do Prahy, kde v letech 1952–1954 pracoval jako zámečník a brusič.

V roce 1955 byl přijat do Kruhu překladatelů a od té doby pracoval jako překladatel z ruštiny a angličtiny.

Debutoval jako básník v samizdatovém sborníku Život je všude (1957), téhož roku začal publikovat i v časopisech. V 60. letech vydal tři básnické sbírky, zčásti však napsané už v polovině 50. let (Utkvělé černé ikony, Stránky z deníku. Lynč). Později byly vydány z pozůstalosti rovněž sbírky Jistota nejhoršího a Zeď vzpomínek.

V 60. letech vyšlo několik jeho knih napsaných ve spolupráci s Josefem Škvoreckým – próza pro děti (Táňa a dva pistolníci) a tři detektivní příběhy, (Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení).

Posmrtně vyšel obsáhlý dvousvazkový výbor ze Zábranových deníků a záznamů Celý život (1992), psaných v letech 1948–1984, zejména pak od konce roku 1970. Kromě denních zápisů a komentářů obsahuje kniha i jednotlivé verše, básně a jejich varianty.

Z pozůstalosti bylo publikováno Sedm povídek (1993), psaných 1954–57, které jsou stylizovány jako syrový záznam života mladých dělníků. Obsáhlý posmrtný výbor z doslovů a předmluv Potkat básníka představil Zábranu jako esejistu, který dokázal poutavým způsobem sloučit do výstižného portrétu životopisná a historická fakta i výklad uměleckých kvalit a smyslu autorovy tvorby.

Jan Zábrana zemřel 3. 9. 1984 v Praze.


Účinkuje: Svatopluk Skopal

Autor: Jan ZábranaPřipravil: Jiří VondráčekRežie: Ivan Chrz

Natočeno v roce 1994.

autor: jvk
Spustit audio