Jiří Svetozar Kupka: Krvavé jahody

Věra Sosnarová ve Slatině (únor 2015) - Foto: Luboš Imramovský, Public Domain

Věra Sosnarová ve Slatině (únor 2015)Foto: Luboš Imramovský, Public Domain

Příběh Věry Sosnarové, která přežila gulag. Ukázky z knihy doplňuje vyprávění hrdinky, natočené v červenci 2015.

Poslouchejte na Vltavě od 25. ledna 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne. 


Spisovatel Jiří Svetozar Kupka podle vyprávění Věry Sosnarové (nar. 5. 5. 1931) sepsal a roku 2008 vydal knihu Krvavé jahody. Příběh ženy, která po odsunu v roce 1945 strávila 19 let v pracovních táborech v Rusku a poté zde pracovala ve slévárně, než se jí po mnoha peripetiích podařilo vrátit na rodnou Moravu, byl pak publikován i v časopisech a na internetu, hrdinka jej vyprávěla dokumentaristům a posluchačům na besedách v knihovnách, ve školách apod. Institut Post Bellum jej zahrnul do projektu Paměť národa - příběhy 20. století. 

Osud Věry Sosnarové byl však i zpochybňován - historik Vladimír Bystrov napadl některé okolnosti jejího příběhu jako nepravděpodobné (Neviditelný pes 25. 7. 2009) a předložil úvahy posouvající fakta do jiných geografických souřadnic i pracovně-právního rámce. 

Věra Sosnarová však zdůrazňuje, že jim nikdo nikdy neodpověděl na otázku, kde se nacházejí - předpokládala pouze, že na Sibiři. Utéct nebylo možné. Žádnou „bumážku“ prý nikdy nedostala a odpovědí na veškeré prosby byl výsměch. 

Michal Bumbálek - Foto:  Národní divadlo Brno

Michal BumbálekFoto:  Národní divadlo Brno

Posluchačům stanice Vltava jsme se s Kateřinou Szczepanikovou rozhodly zprostředkovat příběh tak, jak jej čteme v knize Krvavé jahody a jak jej vypráví hrdinka. Je plný útrap, zoufalství a vrývajících se detailů. Prozaik vše zasazuje do širšího rámce, dnes 84letá Věra Sosnarová se při vzpomínání nevyhne slzám a propadům do pocitů bezbřehé bolesti. 

V roce 1945 se stala součástí odsunu z Brna spolu s matkou, Ruskou, která přišla na Moravu s manželem - českým legionářem. Věře bylo čtrnáct, její společně unesené sestře Nadě devět. Jelikož otce už neměly, nikdo se jich nezastal. Poprvé byla znásilněna cestou v dobytčáku. Takové zacházení matku obou dcer přivedlo k šílenství - a poté, kdy se v záchvatu pokusila dcery zabít sekerou, byla zastřelena. Po třech měsících v Rusku se tedy sestry staly sirotky. Nepředstavitelné utrpení v lágru jim pomáhaly překonat Polky, internované spolu s nimi. „Pořád se mluví o Hitlerovi, ale jaký byl Stalin?“ připomíná Věra Sosnarová. Vypráví o tom, jak se jim po letech - to jí bylo 34 roků - konečně podařilo vrátit: přejet hranici a vstoupit na rodnou půdu. Právě za to se hrdinka po celou dobu úpěnlivě modlila. 


Čte: Michal Bumbálek 

Připravila: Kateřina Szczepaniková ve spolupráci s Alenou Blažejovskou
Režie: Radim Nejedlý 

Natočeno v Brně. 

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura

Autor:   Tvůrčí skupina Regiony, Alena Blažejovská

Nové články v rubrice

Host Telefonotéky

Pošlete svůj dotaz na hosta. Na vaše
otázky odpovíme během vysílání.
Začínáme v 9:50.

Sledujte nás

Nalaďte si

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace