Jiří Svetozar Kupka: Krvavé jahody
Příběh Věry Sosnarové, která přežila gulag. Ukázky z knihy doplňuje vyprávění hrdinky, natočené v červenci 2015.
Poslouchejte na Vltavě od 25. ledna 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Spisovatel Jiří Svetozar Kupka podle vyprávění Věry Sosnarové (nar. 5. 5. 1931) sepsal a roku 2008 vydal knihu Krvavé jahody. Příběh ženy, která po odsunu v roce 1945 strávila 19 let v pracovních táborech v Rusku a poté zde pracovala ve slévárně, než se jí po mnoha peripetiích podařilo vrátit na rodnou Moravu, byl pak publikován i v časopisech a na internetu, hrdinka jej vyprávěla dokumentaristům a posluchačům na besedách v knihovnách, ve školách apod. Institut Post Bellum jej zahrnul do projektu Paměť národa - příběhy 20. století.
Osud Věry Sosnarové byl však i zpochybňován - historik Vladimír Bystrov napadl některé okolnosti jejího příběhu jako nepravděpodobné (Neviditelný pes 25. 7. 2009) a předložil úvahy posouvající fakta do jiných geografických souřadnic i pracovně-právního rámce.
Věra Sosnarová však zdůrazňuje, že jim nikdo nikdy neodpověděl na otázku, kde se nacházejí - předpokládala pouze, že na Sibiři. Utéct nebylo možné. Žádnou „bumážku“ prý nikdy nedostala a odpovědí na veškeré prosby byl výsměch.
Posluchačům stanice Vltava jsme se s Kateřinou Szczepanikovou rozhodly zprostředkovat příběh tak, jak jej čteme v knize Krvavé jahody a jak jej vypráví hrdinka. Je plný útrap, zoufalství a vrývajících se detailů. Prozaik vše zasazuje do širšího rámce, dnes 84letá Věra Sosnarová se při vzpomínání nevyhne slzám a propadům do pocitů bezbřehé bolesti.
V roce 1945 se stala součástí odsunu z Brna spolu s matkou, Ruskou, která přišla na Moravu s manželem - českým legionářem. Věře bylo čtrnáct, její společně unesené sestře Nadě devět. Jelikož otce už neměly, nikdo se jich nezastal. Poprvé byla znásilněna cestou v dobytčáku. Takové zacházení matku obou dcer přivedlo k šílenství - a poté, kdy se v záchvatu pokusila dcery zabít sekerou, byla zastřelena. Po třech měsících v Rusku se tedy sestry staly sirotky. Nepředstavitelné utrpení v lágru jim pomáhaly překonat Polky, internované spolu s nimi. „Pořád se mluví o Hitlerovi, ale jaký byl Stalin?“ připomíná Věra Sosnarová. Vypráví o tom, jak se jim po letech - to jí bylo 34 roků - konečně podařilo vrátit: přejet hranici a vstoupit na rodnou půdu. Právě za to se hrdinka po celou dobu úpěnlivě modlila.
Čte: Michal Bumbálek
Připravila: Kateřina Szczepaniková ve spolupráci s Alenou BlažejovskouRežie: Radim Nejedlý
Natočeno v Brně.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.