Konrad P. Liessmann předestře na Vltavě svou Teorii nevzdělanosti

Konrad Paul LiessmannFoto:  Nadace Vize 97

Tvrdí se, že vědění a vzdělání jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Ovšem při detailnějším pohledu naděje mizí, jak systematicky odkrývá rakouský filosof, kritik a esejista Konrad Paul Liessmann ve své provokativní knize Teorie nevzdělanosti. Ukazuje zde, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen fráze a že ve skutečnosti jde o silné politické a ekonomické zájmy.

Konrad Paul Liessmann (*1953) je profesorem Ústavu filozofie Vídeňské univerzity. Jeho zájem se soustřeďuje na filozofii 19. a 20. století, filozofii umění a kultury a na estetiku. Kromě své vědecké činnosti píše eseje, literární kritiky a komentuje rakouský kulturní život. Do širšího mezinárodního povědomí se zapsal především jako autor knihy „Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění“. 

Autor v ní zpochybňuje mýty spojované s pojmem vzdělání, analyzuje ustálená pojmová klišé, která zakrývají silné politické a ekonomické zájmy, a svůj kritický pohled zaměřuje také na reformy evropských vzdělávacích systémů. Prof. Liessmann je nositelem Rakouské státní ceny za kulturní publicistiku a Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 (2010). V roce 2007 ho klub vědeckých novinářů Rakouska vyhlásil Vědcem roku. 

Pětidílné listování knihou profesora filozofie z vídeňské univerzity z překladu Jany Zoubkové připravil Rudolf Matys.