Ladislav Hejdánek: Dopisy příteli, 5 částí

Ladislav Hejdánek na fotografii Věry Koubové asi v roce 2003Foto:  www.pametnaroda.cz

V cyklu Psáno kurzívou uvádíme v pěti pokračováních texty ze souboru stylizované korespondence současného filosofa a pedagoga. Připravil Jiří Vondráček. V režii Hany Kofránkové účinkuje Jiří Ornest.

Filosof a pedagog Ladislav Hejdánek se narodil 10. 5. 1927 v Praze v evangelické rodině. Od původního zájmu o matematickou logiku přešel k filosofii a jako vedlejší obor studoval sociologii. Studium zakončil v roce 1952 u prof. J. B. Kozáka disertační prací O některých ontologických předpokladech pojetí pravdy. Pracoval pak jako kopáč a betonář, po návratu z vojenské služby 12 let jako odborný dokumentátor v lékařském výzkumu. 

V polovině šedesátých let začal publikovat v literárních časopisech filosofické texty a od července 1968 byl přijat do Filosofického ústavu ČSAV, odkud musel počátkem roku 1971 odejít. Potom pracoval jako noční vrátný, později jako topič a v částečné invaliditě konečně jako skladník. Koncem roku 1971 byl zatčen a odsouzen na 9 měsíců, z nichž necelých 6 měsíců strávil ve vazbě a před nástupem trestu byl amnestován. V letech 1977-1978 a po zatčení mluvčích Václava Bendy a Jiřího Diensbiera v roce 1979 byl mluvčím Charty 77. 

Od roku 1970 organizoval filosofické semináře, od dubna 1980 pak pravidelné pondělní semináře ve svém bytě, často s účastí zahraničních hostů. V roce 1970 podal habilitační práci o filosofickém pojetí víry na Komenského bohoslovecké fakultě. Habilitační řízení však již nebylo zahájeno a proběhlo až po 21 letech v únoru 1990. Od ledna 1990 přednáší filosofii na Evangelické theologické fakultě a zároveň na Filosofické fakultě UK v Praze. V roce 1987 mu byl univerzitou v Amsterodamu udělen čestný doktorát filosofie. Samizdatově vydával časopis Reflexe a knižnici Oikúmené. Po roce 1989 vydal ve stejnojmenném nakladatelství knihy Filosofie a víra (1990), Dopisy příteli (1993), Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti (1997), Filosofie a víra. Nepředmětnost a myšlení ve skutečnosti II. (2000), Pravda a lidská práva (2004).