Ludvík Aškenazy: Návod k prodeji modré andulky

29. prosinec 2017

V úsměvné mikrohře Ludvíka Aškenazyho rozehrává režisér Jiří Horčička s herci Václavem Postráneckým a Blankou Bohdanovou dialog mezi podloudným obchodníkem a starší dámou, která jej přijme ve svém domě. Jak dlouhou chvíli bude tento vychytralec potřebovat, aby rozhovor stočil od darování morčátek ke koupi portugalsky mluvící andulky? A jak nakonec se svou nabídkou dopadne?

Jsem spokojeně vypadající pyknik.
Trochu nedělní dítě, dělám skvělé omáčky.
Jsou lidé, kteří si myslí, že dovedu užít.
Říkají mi: Ty se máš! Nebo: Vy si žijete!
Říkají mi Pytrísek, Dětská etuda nebo Modré paraple.
Vážím téměř sto kilogramů a chodím rychle.
Zastavuji se s každým, na potkání.
Říkáme různá slova, jako svaz, drama, slohová jednota,
Jiří Hájek, současnost v umění,
poukaz na kabriolet a bytová výstavba.
Usmíváme se na sebe úsměvem dobře živených dětí,
elektriky zvoní, městský rozhlas vyhrává,
a my se míjíme jako houbaři, hledající jadrný hříbek
v lese plném překrásných prašivek.

Takto sám sebe charakterizoval spisovatel, novinář, dramatik a scenárista Ludvík Aškenazy. Narodil se v česko-židovské rodině v Českém Těšíně. Maturitu složil roku 1939 v polské Stanislavi, tehdy právě okupované Sovětským svazem. Za druhé světové války působil v 1. československém armádním sboru v SSSR a bojoval i u Sokolova. Po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté i oženil s Leonií, dcerou Heinricha Manna. Po roce 1945 působil až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně politický komentátor. Později byl spisovatelem na volné noze. Roku 1968 emigroval s rodinou do západního Německa a začal publikovat v němčině. V roce 1976 se odstěhoval do Itálie, kde o deset let později zemřel.

02286776.jpeg

Nejvýraznějších úspěchů dosáhl Ludvík Aškenazy jako autor rozhlasových her. Jeho první hru, Cena míru, uvedl Československý rozhlas už v roce 1949. V témže roce následovaly ještě tři další – Začalo to v Chicagu, Plán Barbarosa a Byla to vichřice. Na počátku šedesátých let už Aškenazy náležel k nejvýznamnějším rozhlasovým dramatikům. Hra Bylo to na váš účet, kterou režíroval Jiří Horčička, získala v roce 1964 cenu na festivalu Prix Italia a nastudovalo ji čtyřicet zahraničních rozhlasů. Hra Piškot byla v Anglii vyhlášena nejlepší rozhlasovou hrou šedesátých let. Českou a pak i anglickou verzi pro BBC režíroval Josef Červinka.

Kromě rozhlasu se však Aškenazy uplatnil v řadě dalších oborů. Zaujal knihami reportáží. První z nich Kde teče krev a nafta vyšla v roce 1948. Zpracoval zde své zážitky z návštěvy Izraele. Rozsáhlá je jeho tvorba pro děti. Proslavila se pohádka Putování za švestkovou vůní z roku 1959. Jako filmový scenárista přispěl k nastartování české filmové vlny. Kromě jiných napsal například scénáře k filmům Tam na konečné režisérů J. Kadára a E. Klose nebo Křik režiséra J. Jireše. Aškenazyho divadelní hry – například Host, C. k. Státní ženich a zejména Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem se dodnes objevují na českých jevištích. Dětské knížky vzniklé v emigraci vyšly v řadě překladů, rozhlasové hry se dočkávaly uvedení ve Velké Británii, Kanadě a Skandinávii.

Osoby a obsazení: On (Václav Postránecký), Ona (Blanka Bohdanová)

Překlad: Miroslav Stuchl
Dramaturgie: Pavel Minks
Režie: Jiří Horčička

Natočeno v roce 1997.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.