Mare Kandreová: Žár a bělost
Povídka švédské spisovatelky.
Poslouchejte na Vltavě 7. prosince 2015 ve 22:00.
Mare Kandreová (1962-2005) se narodila jako dcera estonské matky a švédského otce v Söderale na severu Švédska, po čase se rodina přestěhovala do Göteborgu.
Na začátku osmdesátých let vystoupila poprvé jako zpěvačka a skladatelka v později kultovní kapele The Global Infantilists. Cesta z undergroundové scény do literárních kruhů byla poměrně krátká. Když ve dvaadvaceti letech vydala svou prvotinu V jiné zemi, kritika ji označila za zázračné dítě. Následovalo několik románů, které v 80. a 90. letech patřily k nejlepším své doby.
Od většiny spisovatelů své generace se Mare Kandreová lišila tím, že nepsala realisticky, například pokud v románu Allide, Allide popisuje Göteborg, nejedná se o město skutečné, ale jde o neukotvený prostor i čas. Autorce jde zpravidla vždy o krajiny vnitřní.
Ve svých raných prózách se na svět často dívala očima mladých dívek, ale nikoli naivním způsobem. Ani její literární jazyk není dětsky naivní, naopak je precizní, rafinovaný. Po produktivních asi deseti letech se Kandreová odmlčela, zpět do literatury se vrátila na konci devadesátých let, stihla vydat ještě tři knihy, ale poté ve věku 43 let z neznámých důvodů umírá (oficiálně se mluví o nešťastné náhodě).
Povídka ze sbírky Žár a bělost představuje pozdější fázi autorčiny tvorby. Povídky (jako i ta rozhlasově uváděná) se vyznačují existenciální závažností a temnou, někdy až gotickou atmosférou, nicméně perspektiva je zakotvena v realitě. Povídka se odehrává ve vesnici v nejmenované zemi (mohlo by jít například o Bosnu v roce 1992).
Čte: Kajetán Písařovic
Autorka: Mare KandreováPřeklad: Jan Marek Šíka Připravila: Vladimíra BezdíčkováRežie: Petr Mančal
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.