Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy

„Jelikož do Twiggy se vybíralo z původního konvolutu téměř 140 textů a do knížky se jich dostala polovina, nebyl problém dát dohromady desítku publikovatelných textů,“ píše Martin Reiner (nar. 1964) na svém webu, kde je pod titulem Co se do Twiggy nevešlo publikuje. Jeho nová sbírka (Host 2010) tak pokračuje v dalším životě. Přestože je Reinerovou nejobsáhlejší knihou básní, je pouhým výborem z textů, které napsal za poslední čtyři roky. Je jich dost na to, aby si čtenář po úspěchu románu Lucka, Maceška a já – nominovaného na cenu Magnesia Litera i cenu Josefa Škvoreckého – připomněl, že Reiner není jen prozaik (na jehož nedopsaný, ale legendami opředený román o Ivanu Blatném se stále čeká) a vtipný fejetonista (Plachý milionář odchází) či zkušený nakladatel (Petrov a nyní Druhé město) a organizátor kulturního života.

Jako básník ostatně začínal, i jeho první pokusy o prózu byly spíš lyrickými texty. A 21. století ho po nabytí profesních a životních zkušeností zastihlo už jako básníka vyzrálého. Ačkoli říká, že tvoří poezii „ze slov“ (ke stejné premise odkazuje I. M. Jirous), nad literárními aluzemi i apartní hrou s jazykem dávno převážila síla prožitku. Nemusí přitom jít o nic mystického, nýbrž o přesvědčivost – dobrý důvod číst dál.

Spisovatel Pavel Švanda (nar. 1936) nominoval v anketě Lidových novin Hubená stehna Twiggy na Knihu roku se slovy: „Poezie výrazného básníka střední generace potěší uklidňujícím vhledem do aktuálních podob lidskosti.“ I četla jsem pak sbírku jakoby očima Pavla Švandy. Spatřila jsem nejen Martina Reinera, ale i naši generaci z odstupu – a bylo pro mě radostí, že ten náhled je chápavý a povzbudivý. V pořadu Svět poezie, který připravila Alena Blažejovská uslyšíte, jak vedle samotného autora tyto texty uchopí herec Jiří Vyorálek a režisér Radim Nejedlý.