Mimořádné vysílání k úmrtí Josefa Škvoreckého

3. leden 2012

Ve věku 87 let zemřel v kanadském Torontu Josef Škvorecký, český spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers. Patřil k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům.

Poslední rozhovor pro Český rozhlas poskytli Josef Škvorecký a Zdena Salivarová dokumentaristovi Marku Janáčovi v malé příjemné restauraci v kanadském Torontu. Psal se 27. červen 2007 a oba spisovatelé – po vyprávění o etapě života, v níž ve svém nakladatelství Sixty-Eight Publishers vydávali knihy ve vlasti zakázaných českých a slovenských autorů – otevřeli osobnější stránku svého života.

Josef Škvorecký působil od roku 1956 v angloamerické redakci Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění a posléze přešel do redakce časopisu Světová literatura. Po vydání románu Zbabělci však musel z redakce odejít… Časopis sehrál v druhé polovině 20. století zásadní roli při uvádění zahraničních literatur do českého prostředí. Jeho čtyřicetileté historii se věnoval pořad „Světovka – časopis v nesvětovém čase“, který připravili Petr Šrámek a Martin Valášek a který Vltava odvysílala ve Víkendové příloze 31. května 2003. V jeho zkrácené verzi, rozdělené do dvou částí, uslyšíte Jana Řezáče, Josefa Škvoreckého, Jiřího Pelána, Martina Hilského, Jiřího Brabce či Lubomíra Dorůžku.

V ranní Mozaice 6. ledna jsme se zaměřili na Josefa Škvoreckého jako překladatele, esejistu a kritika. Hostem Petra Šrámka byl anglista Petr Onufer. Kromě archivní nahrávky Škvoreckého vzpomínek na své působení v časopise Světová literatura jsme přinesli i záznam rozhovoru s tehdejším šéfredaktorem Janem Řezáčem a také vyznání na adresu Světovky (a Josefa Škvoreckého v ní) od Martina Hilského či Lubomíra Dorůžky.

Na Josefa Škvoreckého v ranní Mozaice 4. ledna zavzpomínal literární historik Michal Přibáň, jeden z autorů dvousvazkové Bibliografie Josefa Škvoreckého a četných studií o jeho díle, mimo jiné i bývalý pedagog Literární akademie - Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého a člen Společnosti Josefa Škvoreckého.

I v odpolední Mozaice 4. ledna jsme si připomněli dílo Josefa Škvoreckého. Do studia přišel literární kritik a pedagog Filozofické fakulty UK Michael Špirit. Knihám Škvoreckého se věnuje soustavně řadu let, v Ústavu české literatury a literární vědy vede seminář Čtení románu: Příběh inženýra lidských duší a vydání Zbabělců z roku 2009 opatřil podrobným komentářem, který tvoří samostatnou knihu. Dalším, telefonickým hostem byl Václav Krištof, předseda Společnosti Josefa Škvoreckého a zakladatel gymnázia i soukromé vysoké školy, které nesou jméno Josefa Škvoreckého. A na telefonu byla také režisérka Viktorie Čermáková, která zdramatizovala a nastudovala prózu Lvíče v pražském Divadle Komedie. Inscenace má tento měsíc derniéru. Připravila a živě z vltavského studia uváděla Kateřina Rathouská.

A ve vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava osobnost a dílo Josefa Škvoreckého připomenou také mimořádné reprízy následujících pořadů:

4. ledna 18:30 Josef Švorecký: Lvíče 12dílná četba na pokračování ze stejnojmenného románu Svému románu „Lvíče“ dal Josef Škvorecký neobvyklý podtitul „Koncové detektivní melodrama“. Kniha, napsaná ještě v domácím prostředí (v letech 1963–1967), vyšla v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1969, který se stal pro autora zároveň přelomovým rokem jeho odchodu do exilu. Jedna ze základních rovin tohoto románu s detektivní zápletkou, odehrávajícího se v parném létě na přelomu 50. a 60. let minulého století v Praze, odhaluje čtenáři zákulisí nakladatelského prostředí i s jeho dnes již těžko uvěřitelnými, tehdy však zcela běžnými praktikami. Škvorecký zde těžil ze svých vlastních prožitků a zkušeností z práce nakladatelského redaktora. Zasvěcení pamětníci navzdory autorovu výslovnému upozornění, že se zde „nezpodobňují reální lidé, nýbrž pouze reálné postoje v rudimentárních manifestacích“, dokázali některé postavy identifikovat s konkrétními literáty. Škvoreckého román „Lvíče“ byl širší veřejnosti představen i v úspěšné filmové podobě pod názvem „Flirt se slečnou Stříbrnou“. Připravil Jiří Langer. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jan Vlasák.

6. ledna 20:00 Josef Škvorecký: Zákony džungleŠkvoreckého málo známá novela z první půle padesátých let Zákony džungle vyšla poprvé až roku 1994 v knize Příběhy o Líze a mladém Wertherovi a jiné povídky. Na její existenci upozornil Jan Zábrana ve svém deníku, který vyšel r. 1992 pod názvem Celý život. Novela Zákony džungle spolu s texty Cesta k ateliérům a Divák v únorové noci byla podle Jindřicha Chalupeckého "to jediné, co jsem v životě napsal dobrého", uvedl Josef Škvorecký v poznámce na závěr druhého svazku svých Spisů (1994). V režii Vlada Ruska účinkuje Lukáš Hlavica.

8. ledna 20:00 Josef Škvorecký: MiráklRomán Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969–1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V románu jsou zachyceny události z let 1949 až 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období, události jak dějinně důležité, tak zcela banální. Kniha má dvě hlavní linie. Hlavními tématy, jež prostupují celý text, jsou učitelská dráha v Kostelci, další osudy Dannyho Smiřického a zázrak, který je inspirován skutečnou událostí z roku 1949. Ukázky z románu Josefa Škvoreckého Mirákl natočil pro pořad Schůzky s literaturou v roce 1990 režisér Vladimír Tomeš s Michalem Pavlatou, na saxofon improvizuje Jiří Stivín.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.