Ödön von Horváth : Půlhodinka lásky
Najde všetečný reportér vyzbrojený převratným technickým vynálezem ideální mileneckou dvojici ? Tolik podob lásky se mu nabízí, ale je některá z nich ta pravá. Odpověď na tuto otázku uslyšíte v rozhlasové mikrohře Ödöna von Horvátha Půlhodinka lásky, kterou na Vltavě zahajujeme nový cyklus s názvem Hörspiel, a to v úterý 6. září výjimečně ve 20.00 hodin.
Dramatik a spisovatel Ödön von Horváth se narodil v roce 1901 v dnešní Rijece do rodiny rakousko-uherského diplomata. Školní docházku absolvoval hned v několika městech tehdejšího mocnářství – v Bělehradě, Budapešti, Bratislavě, Vídni, v Mnichově. Na otázky po národní příslušnosti později odpovídal: „ Já jsem typický starorakousko-maďarský mišunk: maďarsko-chorvatsko-německo-český; jméno mám maďarské, rodnou řeč němčinu.“ Němčinu, ve které napsal své dodnes živé dramatické i prozaické dílo, a pro jejíž hovorové nuance projevil obzvláštní cit, se začal skutečně učit až ve svých dvanácti letech, do té doby upřednostňoval maďarštinu.
Pro divadlo začal intenzivně psát po roce 1920, a brzy se ukázal jako svérázný pokračovatel tradice vídeňské lidové hry. Podobně jako jeho velký předchůdce J. N. Nestroy také Horváth hledal svoje postavy nejčastěji mezi tzv. malými a obyčejnými lidmi z předměstí. Jako dramatik i prozaik se vyznačuje nemilosrdnou přesností, se kterou líčí omezené obzory a mravní limity svých hrdinů, zároveň však vždycky cítíme, že jeho základní poměr k člověku je kladný, často až soucitný.
O roku 1923 žil střídavě především v Berlíně, tehdejší metropoli divadelního světa a se znepokojením tu sledoval nástup nacionálního socialismu a fašismu, proti kterému se velmi kriticky stavěl i ve svých hrách a románech (Sládek, voják černé armády, nebo román Mládež bez Boha). Krátký triumf zažil v roce 1931, kdy obdržel prestižní německou Kleistovu cenu, v tomto roce měla také premiéru jeho nejoceňovanější hra Povídky z vídeňského lesa. Poté, co se Adolf Hitler chopil moci, prohledávaly jednotky SA několikrát vilu Horváthových rodičů a jeho knihy byly demonstrativně páleny na Královském náměstí v Mnichově. Před nacismem Horváth uprchl do Rakouska, když bylo v březnu 1938 obsazeno Hitlerem, musí utíkat dál. Koncem května roku 1938 dorazil do Paříže, kde jednal s režisérem Siodmakem o filmovém přepisu Horváthova románu Mládež bez Boha. Okolnosti jeho nesmyslné a kuriozní smrti jsou všeobecně známy: na Champs- Élysées ho zabila větev, která se ulomila při silné bouři z kaštanu, pod kterým se schovával.
Rozhlasovou inscenaci mikrohry Ödöna von Horvátha Půlhodinka lásky natočil v roce 1999 režisér Karel Kříž s Pavlem Pavlovským, Bronislavem Kotišem, Pavlem Kikinčukem, Janou Mikoláškovou, Martinem Stránským, Štěpánkou Křesťanovou, Monikou Švábovou a dalšími v té době plzeňskými herci.
Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.