Páteční večer s Jaroslavem Vostrým
Jaroslav VostrýFoto: DAMU Praha
V lednu letošního roku oslavil 80. narozeniny významný divadelní teoretik a kritik, dlouholetý pedagog DAMU v Praze profesor Jaroslav Vostrý. Portrét této všestranné tvůrčí osobnosti se v dnešním Pátečním večeru pokusí načrtnout Renata Venclová a Radovan Lipus. Jako název si autoři vypůjčili větu, kterou Jaroslav Vostrý poznamenal na okraj natáčení: "Člověk nikdy nemá jen jeden talent", sami se přesvědčíte, že je to pro jeho portrét titul více než přiléhavý.
Jaroslav Vostrý je nepřehlédnutelnou postavou českého divadelního života od začátku šedesátých let. Svou uměleckou dráhu začal na DAMU v roce 1952, kam se přihlásil na obor divadelní věda a dramaturgie. Jak v pořadu přiznává, byla to trochu pragmatická volba, předpokládal, že na umělecké škole na rozdíl od původně zamýšlené Filozofické fakulty UK, bude o přijetí rozhodovat přece jen poněkud liberálnější přijímací komise. Během studií, jejichž neodmyslitelným pozadím byly probíhající politické procesy padesátých let, našel mezi spolužáky několik důležitých přátel a budoucích spolupracovníků, klíčové bylo setkání s režisérem Ladislavem Smočkem.
V roce 1956 nastoupil do redakce časopisu Divadlo, nejprve jako redaktor a v letech 1961-64 se stal šéfredaktorem. Za jeho působení se periodikum, které do té doby sloužilo především jako nástroj ideologické propagandy, proměnilo v respektovanou divadelní revue, která začala skutečně reflektovat pohyb v českém divadelním prostředí. Jaroslav Vostrý byl vedle Jana Grossmana, Milana Lukeše, Jindřicha Černého nebo Jana Císaře jedním z významných autorů, kteří svými články tuto proměnu uskutečnili.
V roce 1964 odešel z čela prestižního časopisu do divadelní praxe a založil s Ladislavem Smočkem divadlo Činoherní klub. Během několika let se z něj stalo jedno z předních českých divadel, které sklízelo zasloužený úspěch doma i v zahraničí. Činoherní klub vedl Jaroslav Vostrý jako umělecký šéf, ale působil v něm také jako dramaturg, autor a v neposlední řadě také jako režisér. Svými úspěšnými inscenacemi například Pinterových Narozenin, Voltairova Candida nebo hry Na ostří nože Aleny Vostré, dokonale popřel pravidlo, že schopnost kritické a teoretické reflexe vylučuje nadání k praktické a tvůrčí činnosti.
V roce 1972 musel Jaroslav Vostrý z divadla, které založil a přivedl k evropskému věhlasu, odejít. V letech tzv. normalizace režíroval na oblasti (Ústí nad Labem, Kladno, Pardubice) a externě vyučoval na DAMU a podle Jana Císaře výrazně přispěl k vytvoření nových osnov výuky režie a dramaturgie na činoherní katedře. Do Činoherního klubu se vrátil po listopadu 89 jako ředitel, ale setrval v něm jen krátce, v roce 1993 byl zvolen do funkce rektora AMU.
V pedagogické činnosti, v péči o kvalitu a podobu vysokoškolského studia na DAMU, našel Jaroslav Vostrý od poloviny devadesátých let způsob, jak dál pozitivně ovlivňovat české divadelní prostředí. Založením Katedry teorie a kritiky a později Ústavu dramatické a scénické tvorby na DAMU vytváří pro budoucí praktické umělce prostor, ve kterém si zvykají od počátků hlouběji reflektovat vlastní uměleckou práci.
Kromě Jaroslava Vostrého v pořadu hovoří Ladislav Smoček, Jan Císař, Jan Kačer, Josef Abrhám, František Fröhlich, Alena Zemančíková a posluchači doktorandského studia na DAMU.
