Pavel Švanda: Námořník a oliheň
Ze své dosud nepublikované tvorby vybral autor. V pořadu zazní hudba v podání kvarteta Kronos Quartet.
Poslouchejte na Vltavě 1. února 2015 ve 14:00.
„Když přestojíte pooperační nouzi, v níž víte spíš o svém těle než o sobě, objevíte v sobě touhu uniknout. Pryč, oknem ven na ulici, na nábřeží, na silnici, k řece. Objevíte v sobě zasuté touhy po vzdáleném mořském příboji, po plavbě na teplé ostrovy, na nichž člověk ví spíš o sobě než o utrápené páteři a bolavé hlavě,“ píše Pavel Švanda v pásmu svých reflexí z nemoci, provázených básněmi.
A kde se vzala v jeho textech oliheň (hlavonožec)? Oliheň jako básnický motiv se nezrodila teprve loni s touhou uniknout ze čtyř stěn nemocničního pokoje. Blok svých veršů s olihněmi publikoval Pavel Švanda už v roce 2007 v časopise Host, knižně však dosud nevyšly. „Oliheň je symbol moře, jako ten námořník, zároveň však symbol nebezpečný a zároveň trochu dada. Zřejmě mně tu trochu napověděl přes rameno Morgenstern a já se mu nebránil, protože jinak jsem vážný, až běda,“ vysvětluje zpětně autor.
Pavel Švanda se narodil roku 1936 v rodině československého důstojníka v národnostně smíšeném jihomoravském Znojmě. Od podzimu roku 1938 žije v Brně. Po studiích dějin umění pracoval ve filmové distribuci a byl činný jako filmový kritik a publicista, především v literárním měsíčníku Host do domu. V letech 1971-1990 se v souvislosti s politickými represemi v tehdejším Československu živil v dělnických zaměstnáních. Pracoval v různých redakcích, například v Hostu do domu, Akordu, Lidové demokracii. Od roku 1992 učí na divadelní fakultě JAMU v Brně, kde je profesorem dramatických umění.
Do literatury vstoupil v polovině 60. let spolu s mladou generací, vedenou Václavem Havlem a shromážděnou kolem časopisu Tvář. Vydal, a to převážně až po roce 1990, pět titulů próz, šest esejistických sbírek a tři sbírky poezie. Je nositelem několika literárních cen, například Ceny Jana Skácela za poezii.
Jeho posledním knižním titulem je esejistická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře (Atlantis, 2013). Je spolupracovníkem časopisu Kontexty. Pro pořad z cyklu Souzvuk uspořádal Pavel Švanda své nepublikované básně, které doplnil čerstvými reflexemi. Jsou jiné, nové otázky, které si v nich klade - nebo se proměnily jen okolnosti, za kterých tázání probíhá?
„Obyčejná čekárna na středisku jako místo, kde se třídí živí, položiví a polomrtví. Téma pro Danta našeho století? Nebo aspoň pro televizní dokument. Je to vážné? Ano, je to velmi vážné. Bude to vážné dříve nebo později. Dokonce s námi se všemi. Všichni posedáváme v čekárně kvůli něčemu, kvůli našemu tělu. Ale na co vlastně čekáme? O tom víme méně než lidé minulých století, kteří častěji než my doufali v generální uzdravení. Jak a kdy? Až potom.“
Režie: Radim Nejedlý
Připravilo Brno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.