Roman Sikora: Největší Básník
Příběh o přičinlivém Největším Básníkovi zaprodávajícím sám sebe kvůli slávě a úspěchu je stupňován v tragikomický obraz umělce, jenž se zbavil morálních zásad, a tím se stal uznávanou osobností.
Ve výrazně groteskním stylu, za použití nadsázky a promyšleného slovního humoru, obsahujícího množství klišé a jazykové deformace, vypráví Roman Sikora brutálně ironické historky z básníkova raného uměleckého období, přes začlenění se do společnosti prostoduchých celebrit, až po výsledné zoficiálnění jeho bezzubě neoriginální tvorby.
Poslouchejte na Vltavě 3. května 2016 v 15:05. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a četba. Zůstane tam až do pondělí 9. května 2016.
„Copak tě ve škole neučili, že umění je bytostnou výpovědí o světě?!“ Původně divadelní hra o sedmi dílech s příznačným podnázvem „Několik vybraných kapitol o vzestupu snaživého umělce a jeho pádu do hrnce“, dedikovaná v roce 2004 profesoru Bořivoji Srbovi, popisuje zásadní životní kroky básníka, který se z obyčejného dramatika stává oslavovaným klasikem. „Vzestup a pád snaživého umělce“, se v Sikorově rozhlasové hře odehrává ve zhuštěném časovém sledu tří epizod (Největší Básník si potřese rukou s ďáblem, protože jediné, co zbylo, je peklo; Večer umělců; Největší Básník přebírá cenu za celoživotní přínos umění), jež spějí k nekompromisně satirické pointě.
Rozhlasová realizace hry Největší Básník nemá být – dle doporučení autora – realistická, má jít o „rej bizarních loutek bez psychologie“, herecká stylizace má umožňovat, „aby jeden herec hrál několik postav“, na úvod každého celku by mělo zaznít „několik úvodních taktů Dvořákovy Humoresky hraných na housle nebo klavír, přičemž ten první dlouhý tón na konci dvou opakujících se úvodních sekvencí by měla od houslí převzít tuba a mohutně zadout“ tak, aby evokovala prdění, inscenace má působit jako „disharmonicky krutý a fyziologicky nekompromisní, karnevalový vstup do klasikova díla“. Autorovy podmínky byly akceptovány, tudíž vznikla stylově vyhraněná a zvukově neobvyklá inscenace, ve které jsou např. herci stylizováni do typů postav užívaných v loutkovém divadle, a každý z nich hraje hned několik rolí.
Roman Sikora (1970) absolvoval Divadelní fakultu JAMU v Brně v oboru činoherní dramaturgie pod vedením prof. Bořivoje Srby. Je nositelem Ceny Alfréda Radoka za dramatický text Smetení Antigony (1997). Jeho hry byly uvedeny v několika českých divadlech, ale také na jevištích v Polsku, Maďarsku, Německu, Francii a na Slovensku. Přestože napsal více než desítku her, mezi něž patří např. Kolchida, Včera to spustili, Jitro kouzelníků, Opory společnosti, Nehybnost, Vlci, Tank, Sodomagomora a další, dramatická tvorba ho neživí. V průběhu života pracoval jako dělník v třineckých železárnách, noční vrátný, byl zakladatelem a přispěvovatelem do divadelního internetového časopisu Yorick, působil jako redaktor v Literárních novinách. Píše pro Deník Referendum, příležitostně přispívá do kulturního zpravodajství Mozaika na ČRo3 Vltava.
Jako dramatik se v Českém rozhlase Roman Sikora poprvé představil v roce 2009 prostřednictvím hry Smrt talentovaného vepře (Portrét umělce jako starého muže). Ještě téhož roku bylo toto existenciální monodrama natočeno pod názvem Smrť talentovaného prasaťa také ve Slovenském rozhlase.
Osoby a obsazení v 1. díle: Největší Básník si potřese rukou s ďáblem, protože jediné, co zbylo, je peklo: Největší Básník (Jiří Vyorálek), Ředitel (Miloslav Mejzlík), Anděl Páně (Vladimír Krátký), Sekretářka (Hana Havlicová)
Osoby a obsazení v 2. díle: Večer umělců: Kritik, Režisér (Tomáš Sýkora), Režisérka, Konceptuální umělkyně (Ivana Hloužková), Sponzor, Kokot (Martin Sláma), Podnikatelská panička, Milenka mizerného spisovatele (Petra Bučková), Mizerný spisovatel, Mladý umělec, (Václav Vašák), Pingl (Jakub Maceček)
Osoby a obsazení v 3. díle: Největší Básník přebírá cenu za celoživotní přínos umění: Hlavní, Ministr (Martin Sláma), Podhlavní, Kuchař (Václav Vašák), Subreta, Přítelkyně (Erika Stárková), Režisér (Tomáš Sýkora), Ředitel (Miloslav Mejzlík), Uvaděčka (Hana Havlicová), Host (Jakub Maceček)
Autor: Roman SikoraDramaturgie: Hana HložkováRežie: Jakub MacečekHudba: Mario BuzziZvukový mistr: Josef Daněk
Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2010.