Théophile Gautier: Dva herci na jednu roli
Théophile Gautier na obrázku z francouzského týdeníku L'Illustration kolem roku 1869Foto: Wikimedia, public domain
30. srpna 2011 uplyne 200 let od narození francouzského spisovatele Théophila Gautiera. Jeho dílo, které zahrnuje básně, povídky, romány i divadelní hry připomeneme povídkou Dva herci na jednu roli, kterou z překladu Daniely Šimkové pro rozhlas upravil Petr Turek.
Théophile Gautier (1811 – 1872), básník a prozaik, je řazen do druhé generace francouzských romantiků. Význam Gautierova díla tkví především v sugestivních popisech, barvitém líčení prostředí zachycujícím atmosféru doby. K vrcholům jeho básnické tvorby patří sbírka Emaily a kameje (1852) výrazně inspirovaná výtvarným uměním, mezi nejznámější prozaická díla je řazen Kapitán Fracasse (1863), román odehrávající se v 17. století, který líčí příhody potulných komediantů a zchudlého šlechtice, dále je Gautier autorem několika cestopisných studií (např. Italia, 1852, cesta do Ruska, 1866) a řady povídek, často s náměty historickými (např. Noc Kleopatřina, 1845) či fantastickými. V povídkách Kávová konvice (1831) a Dva herci na jednu roli (1841) se zřetelně projevuje jeho obdiv k mistru fantastična – německému spisovateli E. T. A. Hoffmannovi.
V povídkách Kávová konvice (1831) a Dva herci na jednu roli (1841) se zřetelně projevuje jeho obdiv k mistru fantastična – německému spisovateli E. T. A. Hoffmannovi. Kávová konvice je Gautierovým prvním publikovaným textem v próze (je dílem dvacetiletého autora), Hoffmannovu tvorbu připomíná především svoji strukturou – vniknutím tajemna do reálného života. Ústřední obraz antropomorfní kávové konvice je převzat z Hoffmannovy povídky Zlatá váza (1815), v níž má tato konvice ovšem vzhled staré čarodějnice. Dalšími inspiračními zdroji byly prózy Waltera Scotta a Washingtona Irvinga. Povídka Dva herci na jednu roli se odehrává ve Vídni, je tedy zasazena do typicky „hoffmannovského“ světa.
V režii Vlada Ruska účinkuje Jiří Schwarz. Natočeno v roce 2002.
