Zdeněk Sternberg vzpomíná ve vltavských Osudech

2. prosinec 2011

Zdeněk Sternberg je přímým potomkem nejstaršího českého šlechtického rodu, který na hradě Český Šternberk žije od roku 1292. Dějiny tohoto sídla, stejně jako osudy jednotlivců, jsou spojeny s jeho rozkvětem i obdobími, která přinesla velká strádání. Jen v minulém století prošly šlechtické rody přinejmenším dvěma velkými zkouškami, dvěma totalitními režimy – fašistickým a komunistickým.

Osmaosmdesátiletý Zdeněk Sternberg prožíval své dětství s osmi sourozenci. V rodině se přirozeně mluvilo různými jazyky, za nacistické okupace však tatínek rozhodl: od této chvíle se v rodině bude mluvit pouze česky, a to také platilo. Host vltavských Osudů vypráví o radostech dětského života na hradě, vzpomíná na své soukromé učitele i na svá studia na reálném gymnáziu v Praze na Smíchově, vzpomíná na okupaci i konec války, na svou pomoc emigrantům, na přerušená studia práv, na službu v armádě v nechvalně známých pomocných technických praporech i na práci v karvinských dolech. Ani prodloužení práce v hornictví mu nepřineslo klid. Stačilo vyslovit jméno Sternberg a zaměstnání bylo odmítnuto. Útočiště našel v karlínském divadle, ale neušel pronásledování StB a emigraci. Ani návrat do vlasti nebyl jednoduchý… Pětidílné rozhlasové vzpomínky natočila Eva Ocisková.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu ve vltavském rozhlasovém archivu i-radio.

Spustit audio