Rudolf Těsnohlídek: Příhody lišky Bystroušky

Karel HögerFoto:  Archiv ČRo

Před sto lety se narodil výjimečný rozhlasový vypravěč a všestranný herec Karel Höger. Ztvárnil množství jevištních, filmových i rozhlasových rolí. K nejslavnějším rozhlasovým patří sedmidílná četba na pokračování, kterou z knihy Rudolfa Těsnohlídka Příhody lišky Bystroušky připravil básník Jan Skácel a kterou Karel Höger natočil v brněnském studiu v režii Olgy Zezulové v roce 1962.

Karel Höger (17. června 1909, Brno-Královo Pole - 4. května 1977) se narodil před sto lety a před 47 lety vznikl v tehdejším brněnském studiu Československého rozhlasu snímek četby na pokračování z nejživější knížky novináře, básníka a prozaika Rudolfa Těsnohlídka Příhody lišky Bystroušky. Rozhlasové úpravy textu se ujal tehdy básník Jan Skácel a režisérka Olga Zezulová povolala k četbě půvabného zvířecího románku Karla Högera. Nemohlo být šťastnější volby. Höger, od roku 1932 pravidelný spolupracovník brněnského studia patřil k mimořádně disponovaným rozhlasovým vypravěčům a nadto si až do své smrti uchovával jedinečný smysl pro půvaby nářečí, v němž prožil svá dětská léta na Mojmírově náměstí v Brně-Králově Poli. Třicet let poté, co Karel Höger poprvé vstoupil do brněnského studia, tak vzniklo dílo, jímž si herec vystavěl trvalý rozhlasový pomník - sedmidílná četba Příhod lišky Bystroušky na pokračování. Při natáčení se interpret s režisérkou Olgou Zezulovou záhy domluvili na tom, že Těsnohlídkova brněnština Lišky Bystroušky "není zcela přesná." Karel Höger k tomu poznamenal: "... já si to musím upravit do té nářečové podoby, kterou velmi dobře znám a na kterou jsem zvyklý a která mně vyprovokovala k tomu, že Liška Bystrouška mně nesmírně zachutnala." Připomíná-li rozhlas 100. výročí narození Karla Högera, nemůže opomenout klenot ze svého Zlatého fondu - a posluchači ČRo 3 - Vltava se budou moci přesvědčit, že za ta léta nezestárl ani humor Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky, ani potutelná dovednost vypravěče Karla Högera.