Co věstí osmičky v českých historických datech
Boje u rozhlasu, 1968Foto: Archiv ČRo
Obtížný a nevděčný úkol zamyslet se nad českou dějinnou zvláštností, totiž sklonem prožívat fatální události v letopočtech končících osmičkami, vzal na sebe dramatik, spisovatel a publicista Milan Uhde v čtyřdílném cyklu nazvaném Co věstí osmičky v českých historických datech? ČRo 3- stanice Vltava zařadila jeho úvahy do řady Psáno kurzívou.
Hned zpočátku se Milan Uhde vyrovnává s rolí osmičkových roků: "...opakující se osmičky na konci letopočtů, které měly pro nás Čechy osudový význam, můžeme vykládat jako zákonitost... Historik i skeptik se však samozřejmě brání: jde o pověru." K tomu Milan Uhde ještě dodává, že to, co jej nejvíce zajímá, je výklad událostí, které se za osmičkovými letopočty skrývají, neboť "...my Češi se na něm totiž ani zdaleka neshodneme." Data, na nichž se Češi neshodnou, počíná Milan Uhde rokem 1618 - a pak se po tři století až do roku 1918 pokoušeli získat národní samostatnost. Česká zkušenost nakonec velela si samostatnost vyjednat, nikoli vybojovat, a nebýt dobrodružně založeného T.G.Masaryka, jenž přesvědčil presidenta Wilsona, že existuje československý národ, mohla být naše samostatná existence stále v nedohlednu. Tahle drobná vada na kráse stála víceméně u dalších potíží Československa - dílem pro nesouhlas českých Němců a trvalý odpor části Slováků. Vyjednaný stát nakonec podlehl pohrůžce silou v roce 1938 a 39.
Provokativní výrok Benita Musoliniho, totiž, že "národ, který se nebrání, není hoden existence" je východiskem Uhdeho kritických úvah nad dvacetiletím 1918 - 1938 s přesahem do roku 1948. Nechybí tu kritická reflexe Benešovy historické role, zejména v v roce 1948, i postřeh o roli kultury při sebezáchově české identity, již se zmocnila komunistická ideologie. Obšírná analýza následujícího dvacetiletí poodkrývá pseudodrama sporů, jež vyvrcholilo v iluzích obrodného procesu 68. roku. A konečně poslední dvacetiletí, jemuž je věnován čtvrtý díl Uhdeho osmičkových úvah, je rozborem příčin, které vedly mj. k porážce obrodného úsilí komunistů, normalizaci a vzniku Charty 77 a nakonec k opožděnému převratu v roce 1989. Kromě hledání odpovědi na otázku, kdo byl hlavní hybnou silou Listopadu, rozebírá Uhde i některé zdroje nedotažeností, které jsou dodnes zdrojem nespokojenosti občanů.
Píše se ovšem rok 2008, další - z hlediska české dějinné zkušenosti - "osudový" rok. Co nás v něm čeká? Ani to nezůstává stranou Uhdeho čtvera osmičkového zamyšlení. Ke slovu se tu dostává zapeklitý rozpor mezi očekáváním občanů a opatrností politiků, nedostatek skutečných státníků, neochota občanů vytvářet tlak na politiky a spíše snaha utíkat se do obecných nářků a hledání naděje v tzv. nepolitických osobnostech. Navzdory všemu je však Milan Uhde optimistou: Česká republika je dnes otevřenou společností a má proto naději, že občansky a politicky dozraje a dospěje.
Cyklus Milana Uhdeho Co věstí osmičky v českých historických datech v autorově osobní interpretaci vysílá stanice Vltava od 8 do 11. ledna vždy v 10:00.
