Andrej Tarkovskij: Umění - touha po ideálu
Ruský filmový režisér Andrej Tarkovskij vytvořil kromě ojedinělého filmového díla i pozoruhodnou řádku textů, v nichž se zabýval teorií i praxí filmu, podstatou umění, vztahem umělce ke světu, k tvorbě, etikou umělecké tvorby.
V textu s názvem Umění – touha po ideálu Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“. Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše. Esej ruského filmového režiséra z překladu Michala Petříčka připravil Petr Turek.
Ruský filmový režisér Andrej Tarkovskij vytvořil kromě ojedinělého filmového díla i pozoruhodnou řádku textů, v nichž se zabýval teorií i praxí filmu, podstatou umění, vztahem umělce ke světu, k tvorbě, etikou umělecké tvorby. V textu s názvem Umění – touha po ideálu Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“. Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše.Andrej Arseňjevič Tarkovskij se narodil 4. dubna 1932 ve vesnici Zavražje severovýchodně od Moskvy v rodině herečky a básníka a překladatele. Od r. 1951 studoval dva roky arabštinu, poté geologii, účastnil se několika geologických výprav na Sibiř, ale školu r. 1953 kvůli nemoci nedokončil. V letech 1954-1960 studoval moskevskou filmovou školu VGIK. Autor filmů Ivanovo dětství, Andrej Rublev, Solaris, Zrcadlo a Stalker. Po emigraci na Západ (červenec 1984) natočil Nostalgii a Oběť. Zemřel 29. 12. 1986 v Paříži.
A. Tarkovskij: „Umělecké dílo je stejně jako zázrak nevysvětlitelné.“
Esej ruského filmového režiséra z překladu Michala Petříčka připravil Petr Turek. Vybráno z knihy Andrej Arseňjevič Tarkovskij – Zapečetěný čas (nakl. Camera obscura, Příbram 2009).
