Přímý přenos koncertu Filharmonie Brno s jejím šéfdirigentem Alexandar Markovićem z Janáčkova divadla v Brně. Gustav Mahler: Symfonie č. 6 a moll "Tragická". Koncert přejímá satelitní síť EBU.

Po třech letech koncertní odmlky se jeden z našich největších znalců jazzové tvorby 50. a 60. let, pianista Jan Knop alias Najponk, vrátil "na prkna, která znamenají svět", v kulturním centru Greville Lodge v britském Cheltenhamu, kde také "živě" vznikl jeho právě vycházející kompakt Just For My Friends. Seznámí vás s ním Vojtěch Hueber v Tipu pro jazzofily hned na začátku Víkendové přílohy.
Po rubrice kulturních aktualit s Knižním pólem Zdenka Pavelky následuje v 9 hodin kratší pořad Kulhavý poutník Josef Čapek - rozhovor Karla Oujezdského s historičkou umění Pavlou Pečinkovou, kurátorkou dosud největší retrospektivní výstavy malíře a spisovatele Josefa Čapka. Expozice, kterou pod názvem "Josef Čapek" připravila Východočeská galerie v Pardubicích, měla svou premiéru v Jízdárně Pražského hradu a teď je do 30. května otevřena v Domě U Jonáše Východočeské galerie v Pardubicích.
Pořad klasické hudby s komentářem přináší v 9:15 Sobotní hudební klub aneb upřímné úvahy Lukáše Hurníka o hudbě, o níž naštěstí nevíme všechno.
Víkendovou přílohu zakončí v 10:10 debata historika fotografie Pavla Scheuflera s šéfredaktorem časopisu FotoVideo Rudolfem Stálichem a fotografem Petrem Jedinákem o budoucnosti obrazových časopisů.

Španělský pozdně romantický básník Gustavo Adolfo Bécquer sebral v druhé půli 19. stol. na dvě desítky tajemných příběhů ze starého Španělska. Tyto legendy mají své kořeny v orientální literatuře, ale i ve španělském folklóru. Zaujmou především zvláštní působivou atmosférou, která z těchto vyprávění činí drobné literární skvosty.
Příběh s názvem Varhany mistra Péreze (Pověst ze Sevilly) se začíná za štědrovečerní noci v chrámu kláštera svaté Anežky v Seville. Dozvíme se v něm, proč tehdy na půlnoční mši zněly varhany tak bezvýrazně. Původní varhany mistra Péreze se totiž rozpadly stářím už před drahnými lety a s nimi zmizela i varhaníkova duše...

Jediný jihoslovanský nositel Nobelovy ceny za literaturu Ivo Andrić je doma i ve světě proslulý zejména jako prozaik. Až při prvním posmrtném vydání Andrićových spisů v roce 1976 vyšlo najevo, že autor po celý život sporadicky psal poezii. Dávno se zapomnělo, že básnickou knížkou v roce 1918 debutoval – popsal v ní své zážitky z mariborského vězení, kde byl uvězněn pro podezření ze spoluúčasti na sarajevském atentátu.Rozhlasový výběr z básní Ivo Andrice z vlastních překladů připravil Dušan Karpatský. Vysíláme v rámci Srbského týdne.

Záznam varhanního recitálu Pavla Kohouta v kostele Blahoslavené Panny Marie v Bělehradě 6. 7. 2008.
V rámci Dnů srbské kultury vám v neděli odpoledne, v 16 hodin a 30 minut, nabídneme záznam recitálu českého varhaníka Pavla kohouta, který se konal 6. července roku 2008 v Bělehradě. V kostele Blahoslavené Panny Marie zahrál Pavel Kohout dvě díla Johanna Sebastaina Bacha – slavnou Toccatu a fugu d moll a Triovou sonáta č. 5 C dur. Dále zazní Sonáta F dur Bachova syna Carla Philipa Emanuela a celý koncert uzavře Sonáta pro varhany č. 1 d moll Alexandra Guilmant.

Hostem Čajovny Igora Malijevského bude v neděli 21. března absolvent matematického gymnázia, zedník s vyznamenáním (vlastnící výuční list), bakalář umění, obchodník tykvemi a především originální fotograf Milan Fano Blatný. Fanovy fotografie v loňském roce vystavilo prestižní Muzeum umění ve Filadelfii.

Rozhlasové pásmo o mnoha podobách básníka, dramatika, překladatele, editora díla Františka Halase, literárního a výtvarného historika, výtvarníka i znalce tajemství čaje Ludvíka Kundery. Z archivních i čerstvých záznamů k autorovým 90. narozeninám připravil a uvádí Tomáš Sedláček

 V cyklu Psáno kurzívou uvádíme esej současného anglického divadelníka. Problematika divadelního prostoru je vedle otázek herecké tvorby, vztahu režiséra a herce, vztahu herců a obecenstva, jedním ze stěžejních témat, jimiž se Peter Brook ve své praxi i ve svých úvahách celoživotně zabýval. Knihu Pohyblivý bod, z níž je vybrán tento text, přeložil Jan Hančil. Připravil Jiří Vondráček. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jiří Ornest.

Premiéru vysíláme k 85. výročí autorova narození (21.3. 1925), a zároveň v rámci Britského roku.

Tento pořad je přenášen ze studia živě prostřednictvím webových kamer.

Do rozhovoru v pořadu Telefonotéka se mohou živě telefonicky na čísle 22155 3223 zapojit posluchači a součástí pořadu je i soutěž o CD.

Poválečný strojopis deníku historika Jana Slavíka (1885-1978) našel editor Jaroslav Bouček v archivu Národního muzea v Praze.
Strojopis obsahuje deníkové záznamy od října 1939 do května 1945. Některá období deníkové záznamy nezachycují, např. extrémně nebezpečnou dobu heydrichiády (květen-září 1942). V době, kdy bylo oznámeno vyhlazení Lidic, vytknul Slavíkovi jeho syn, že svými zápisky ohrožuje celou rodinu, a požadoval zničení deníku. O tom, jak historikovi na těchto komentářích záleželo, svědčí to, že na oklamání rodiny spálil deníky ze svého mládí a z období první světové války...
Osmidílný pořad z cyklu Osudy připravil Petr Turek. Účinkuje Petr Adler.