Rodinný dům v zahradě na kraji slezské obce Řepiště. 16. ledna 2002 v něm zemřel ve věku nedožitých osmdesáti let básník, literární kritik, překladatel a středoškolský profesor Bohumil Pavlok. Pavlokův rod v Řepištích žil podle dochovaných záznamů od 17.století a sám básník zůstal svému rodišti věrný prakticky po celý život. Když bylo Bohumilu Pavlokovi šest let (narodil se 22.listopadu 1922), zemřel mu otec, výrazná osobnost kraje. Loučení s otcem na smrtelné posteli malého chlapce poznamenalo. Oporou se mu pak stala matka. Na ní závisel osud rodového dvorce v době hospodářské krize i starost o početnou rodinu.
Vzpomínkou na památné souboje tenorsaxofonových velikánů je disk, který před devíti lety studiově pořídili dva bebopoví veteráni – Plas Johnson a Red Holovay. Vybírá z něj Vojtěch Hueber v Tipu pro jazzofily krátce po osmé hodině. Následující rubrika Z Čech až na konec světa a zpět přináší kromě kulturních aktualit pravidelný Knižní pól: z nových knih na pultech knihkupectví vybírá Zdenko Pavelka. Po deváté hodině začíná pořad Po sametu: stejnojmennou novou expozicí Galerie hlavního města Prahy v domě U Zlatého prstenu nás provede šéfkurátor Karel Srp a kurátorka Sandra Baborovská. Autor pořadu Karel Oujezdský si před plátna, instalace a další artefakty přizval i několik vystavujících umělců, zejména mladší generace, kteří svá díla krátce komentují. Poslední pořad Víkendové přílohy začíná v 10 hodin a má stručný název Respekt. Je věnován stejnojmennému týdeníků, který vznikl právě před dvaceti lety z Informačního servisu – svobodných novin, které v listopadu 1989 vystoupily z „podzemí“ a sehrály významnou informační úlohu v prvních týdnech a měsících společenské změny. O počátcích Respektu hovoří členové původní redakce Ivan Lamper, Jaroslav Spurný, Jan Brabec a Jan Ruml. Působení týdeníku na české mediální scéně a ve společnosti komentuje Karel Hvížďala. Ve spolupráci s Janou Šmídovou z ČRo 6 připravila Blanka Stárková.
Hostem Čajovny Igora Malijevského bude v neděli 21. března absolvent matematického gymnázia, zedník s vyznamenáním (vlastnící výuční list), bakalář umění, obchodník tykvemi a především originální fotograf Milan Fano Blatný. Fanovy fotografie v loňském roce vystavilo prestižní Muzeum umění ve Filadelfii.
Pat Halcox je výraznou osobností britské jazzové scény. Letos, konkrétně 18. března, slaví své 80. narozeniny. Celou svou hudební dráhu prožil v orchestru Chrise Barbera. Halcoxova spolupráce s Barberem přetrvala celých 54 let a jejich tandem tak překonal, a to výrazně, dvojici Duke Ellington - Harry Carney; ti spolu hráli "pouhých“ 48 let. Ukázky Halcoxova „klasického jazzu“ pro Vás připravil a uvede Luboš Zajíček.
Poválečný strojopis deníku historika Jana Slavíka (1885-1978) našel editor Jaroslav Bouček v archivu Národního muzea v Praze.
Strojopis obsahuje deníkové záznamy od října 1939 do května 1945. Některá období deníkové záznamy nezachycují, např. extrémně nebezpečnou dobu heydrichiády (květen-září 1942). V době, kdy bylo oznámeno vyhlazení Lidic, vytknul Slavíkovi jeho syn, že svými zápisky ohrožuje celou rodinu, a požadoval zničení deníku. O tom, jak historikovi na těchto komentářích záleželo, svědčí to, že na oklamání rodiny spálil deníky ze svého mládí a z období první světové války...
Osmidílný pořad z cyklu Osudy připravil Petr Turek. Účinkuje Petr Adler.
Vysoký, pevný, nepřehlédnutelný muž. Připomíná dub, který statečně odolává dějinným vichrům (nejvíce tomu stalinskému). Jeden život a přitom jako by se do něho vešly nejméně tři pohnuté osudy. Josef Svoboda (nar.16.7.1929) byl vším možným – studentem, vězněm komunistických žalářů, krmičem v ZOO, čerpačem vody, technikem botanického ústavu, arktickým ekologem, profesorem univerzity, misionářem u Eskymáků. Na otázku, jaký by dal název svým memoárům, bez rozmýšlení odpovídá: „Třetí inkarnace. První byla před mým zatčením, druhá po zatčení a nakonec Kanada. Každý ten úsek života má své vlastní téma, úvod, stať a závěr.“
Záznam varhanního recitálu Pavla Kohouta v kostele Blahoslavené Panny Marie v Bělehradě 6. 7. 2008.
V rámci Dnů srbské kultury vám v neděli odpoledne, v 16 hodin a 30 minut, nabídneme záznam recitálu českého varhaníka Pavla kohouta, který se konal 6. července roku 2008 v Bělehradě. V kostele Blahoslavené Panny Marie zahrál Pavel Kohout dvě díla Johanna Sebastaina Bacha – slavnou Toccatu a fugu d moll a Triovou sonáta č. 5 C dur. Dále zazní Sonáta F dur Bachova syna Carla Philipa Emanuela a celý koncert uzavře Sonáta pro varhany č. 1 d moll Alexandra Guilmant.
Herečka Marie Málková, celoživotní partnerka režiséra Jana Grossmana, vypráví ve vltavských osudech o svém životě u divadla i bez něj. Hned po studiu nastoupila v roce 1962 do Divadla Na zábradlí a měla velké štěstí, že se tak na úplněm začátku své kariéry mohla spolupodílet na vzniku legendární divdelní epochy, kterou v divadle vytvořil nový umělecký šéf Jan Grossman.
Tento pořad je přenášen ze studia živě prostřednictvím webových kamer.
Do rozhovoru v pořadu Telefonotéka se mohou živě telefonicky na čísle 22155 3223 zapojit posluchači a součástí pořadu je i soutěž o CD.
Stanislav Budín byl významný český novinář, který se v roce 1903 narodil v židovské rodině na ukrajinské Haliči. Celý život se hlásil ke komunistické ideologii, ačkoli byl ze strany vyobcován již v roce 1936. Svou spletitou kariéru završil dodnes mezi pamětníky asi nejznámějším angažmá v čele týdeníku Reportér v době „pražského jara“ 1968. V dokumentu nazvaném Buňa vzpomínají Budínova vnoučata Milena Bartlová a Vladimír Mlynář, ale také novinářští kolegové Dušan Tomášek, Jiří Honzík, Jan Petránek či Jiří Ruml.
