Bytosti zvané houby (2/2)

16. červenec 2016

„Plodnice houby vyrůstá skokem, a stejný skok představuje také, když z podvědomí vytane myšlenka“, napsal básník a filmový kritik Andrej Stankovič. Jeho výrok je možné považovat za motto radiodokumentu Jiřího Kamena „Bytosti zvané houby“, o sbírání hub jako českém fenoménu, který vstoupil do poezie, hudby, filozofie a do osudů lidí.

Autor dokumentu natáčel s dokumentárními filmaři Vítem Janečkem a Bernardem Šafaříkem, malířem houbových komiksů Karlem Jerie, kurátorkou výstavy Mezi zvířetem a květinou s podtitulem motiv houby v současném umění, Magdalenou Wells a s houbaři: Petrem Knápkem alias Forestem, docentem Zdeňkem Šafářem, Ladislavem Solomčíkem a Ctiborem Vlčkem přímo v lese na jejich houbařských výpravách.“

Východiskem dokumentu byl esej filosofa Zdeňka Neubauera „Houby“, ve kterém se jeho autor hlásí k odkazu biologa Josefa Velenovského, a píše: „…jistě na základě svého morfologického instinktu, došel jako první k přesvědčení, že houby nejsou vůbec rostlinami, nýbrž představují samostatnou třetí říši organismů bližší živočichům nežli rostlinám.“

V pojetí hub a houbaření malíře Karla Jerie, jednoho z „účastníků “ dokumentu objevíme inspiraci mýty, ve kterých houby vystupují jako symbol jinakosti, exotičnosti. Stará náboženství „vzývala“ houby v souvislosti s bohy. V Jerieho komiksech se houby stávají dokonce mimozemšťany.

02197260.jpeg

„Nejskromnější houbička oplývá životem blízkým našemu. Je vydařenou básní svého druhu. Naznačuje cosi vyššího, co se skrývá v každé částečce materie, ideu či ducha, který těmi částečkami hýbá a skládá je dohromady,“ napsal do svého deníku David Henry Thoreau.

02197259.jpeg
autor: Jiří Kamen
Spustit audio