Jak říkal Šalda aneb K čemu ho dnes potřebujeme
Považujeme sto padesát let po Šaldově narození jeho otázky za aktuální? Jak to, že nám Šalda dodnes ztělesňuje samu kritiku? A potřebuje i dnešek svého „Šaldu“? Komponovaný večer k letošnímu dvojímu výročí připravil Petr Šrámek.
Po Šaldově smrti zazněly litovné hlasy, že Šalda „nebyl nesmrtelným i ve skutečnosti“ a že „jeho role inspirátora smrtí nekončí“. Proto se dozvíte, jak se Šalda jevil svým současníkům: z výroků a vyznání Jiřího Karáska ze Lvovic, Viktora Dyka, Jana Herbena či Elišky Krásnohorské bude více než patrné, že nenechával lhostejným nikoho.
Zároveň se budete moci zaposlouchat do Šaldových polemických svárů a půtek. Šalda ovládal toto umění „hádky před svědky“ dokonale, polemizoval s Jiřím Karáskem, Arnoštem Procházkou, Jaroslavem Kvapilem, Karlem Čapkem, Viktorem Dykem, Ferdinandem Peroutkou a s mnohými dalšími – ale i oni mu byli více než zdatnými duelanty, takže souboje to byly velmi prudké. „Já sám nehledal polemiky nikdy. Vždycky jsem byl napaden. Vždycky jsem se jen bránil. Že v polemice padne příkřejší slovo, je přirozené.“
K rozpravě nad Šaldovým dílem si Petr Šrámek pozval bohemisty Michaela Špirita, Jana Wiendla a Jiřího Zizlera. Debatovat budou nejen o kritice patosem a inspirací z období Bojů o zítřek (1905), ale i o kritice odvahy a odpovědnosti, jak ji máme zachycenou v rozhlasové přednášce z roku 1933.
Šalda se umění a kritice věnoval přes 50 let. Na souhrnné vydání jeho díla dnes potřebujeme – kromě devíti ročníků Zápisníku, tedy časopisu, který psal celý sám – dalších 23 knih. Letos vydaná aktualizovaná bibliografie uvádí úctyhodných 2400 původních prací a překladů!
F. X. Šalda: O tzv. nesmrtelnosti díla básnického. Studie skoro moralistická
Přednáška českého literárního kritika o nadčasových hodnotových a estetických zákonitostech uměleckého díla, proslovená 21. března 1928 v cyklu Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze. Uvádíme jako připomínku 150. výročí narození F. X. Šaldy. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Na Šaldovo pojetí esejističnosti se zaměří komparatista Martin Pokorný. Z hlediska Šaldova kritického étosu jsou mu Boje o zítřek takřka dokonale nesnesitelnou knihou: „Jelikož se ale v textech o knihách Šalda vyjadřuje pouze v emfatické první osobě a bez sloganů o duši nestřelí snad ani odstavec, platí obecný nález: kdykoli píše o literatuře, píše strašně.“
Druhé debaty se pak zúčastní jak Martin Pokorný, tak romanista Jiří Pelán a věnovat se budou významu díla F. X. Šaldy v evropském kontextu. Základní otázkou bude, zda vnesl do české kritiky světová měřítka a zda zapojil naše myšlení do evropských proudů. Zabývat se budou i Dantem jako tím, koho Šalda nazýval politickým básníkem.
Šaldovy a šaldovské texty zazní v podání Josefa Somra a Otakara Brouska. A v neposlední řadě zazní i Šaldův hlas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
