Klauniády na Vltavě
Rozhlasové podoby a příběhy současných klaunů. S Robertem Magginim, ředitelem Divadla Dimitri ve švýcarském Versciu, s Ctiborem Turbou o cirkusu Alfréd, s Hanušem Jordánem, badatelem v oboru cirkus z Národního muzea v Praze a dalšími.
Poslouchejte na Vltavě 25. července 2015 v 9:15.
Cirkus patří k nejzajímavějším a nejinspirativnějším fenoménů dějin lidstva. Jeho podoba, kterou známe dnes, vznikala postupně teprve od 18. století. Kořeny cirkusu však sahají do dávné historie, s předobrazy různých cirkusových disciplín se můžeme setkat v antickém Římě nebo ve středověké Evropě.
V našem více než dvouhodinovém reprízovém výběru ze speciálního vysílání nazvané Klauniády na Vltavě z roku 2009 cirkus představíme z různých úhlů. S Hanušem Jordanem, badatelem z Divadelního oddělení Národního muzea v Praze, navštívíme cirkusovou expozici v Prachaticích.
Cirkus sehrál velmi podstatnou roli ve výtvarném umění 20. století, výraznou stopu zanechal v díle malíře Františka Tichého. V „Klauniádách“ bude na malíře vzpomínat historik umění prof. Františkem Dvořákem, který ještě popíše své zážitky z cirkusů svého dětství, mimo jiné podrobně přiblíží vrcholné číslo cirkusu Karla Kludského, drezůru čtyřiadvaceti slonů.
V pořadu alespoň letmo zmíníme paměti cirkusáků a klaunů, romány z cirkusového prostředí. Zalistujeme v knize Noela Daniela The Cirkus (1870-1950) o historii amerického cirkusu. Cirkus, který podle Daniela na přelomu devatenáctého a dvacátého století pro publikum představoval Super Bowl, olympijské hry a hollywoodské akční filmy dohromady.
„My jsme chodili zásadně do Médrana, protože to je nejkrásnější cirkus ze všech. A hlavní atrakcí večera byli bratři Fratellini. Oni dělali nádhernou komedii a na mě měli obrovský vliv. Pod jejich vlivem vznikly naše masky, ačkoliv kopie to nebyly. Ta moje se dost podobala Francoisově.“
Jiří Voskovec
Americká pop-kultura v podobě, jakou známe dnes, se podle Noela Daniela zrodila v cirkusu. „Dlouho před nástupem Beat Generation praktikující ve svém životě a umění výzvu ´On The Road´, uvádí ve své knize The Cirkus, „se v postavách cirkusových artistů spojila romantika velké cesty a individualistické vzpoury.“
Ve Versciu nedaleko Locarna jsme s Eliškou Závodnou navštívili divadlo slavného švýcarského mima Dimitriho. Ujal se nás tam ředitel divadla Roberto Maggini: „Dnes ve Versciu máme divadlo Dimitri – už od roku 1971, muzeum klaunů, loutek a hudebních nástrojů – to bylo otevřeno v roce 2000, a samozřejmě ´klaunskou´ školu – přesněji školu nonverbálního a pohybového divadla. Škola ve Versciu existuje už od roku 1975. Spoluzakladatelem a pedagogem Dimitriho školy byl člen pantomimické skupiny Ladislava Fialky v Praze Richard Weber. A tak už měla Dimitriho škola od samého počátku v osudu kontakty s českými klauny: Ctibor Turba, Boris Hybner, Bolek Polívka – muzikant Jiří Stivín – bývali ve Versciu častými a vítanými hosty.
Říká se, že máme v osudu psáno ´setkávání´. S lidmi, kteří posléze patří neoddělitelně k našemu životu. Já jsem se takto osudově setkal se Ctiborem Turbou. To setkání – nebo setkávání - je pro mě přínos životní i profesionální. Cirkus Alfred byl pro nás ve své době ve Švýcarsku ´objevem´! Tři klauni a ´jeden´ cirkus…Byl to projekt mimořádně inspirativní…“ Na vyprávění Roberta Magginiho navazuje rozhovor autorů pořadu s klíčovou postavou české pantomimy a klaunství, Ctiborem Turbou.
Připravili: Eliška Závodná a Jiří Kamen
Natočeno v roce 2009.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
