Pipi Dlouhá Punčocha a představa dokonalého dítěte

V šestnácti letech začala do regionálních novin psát dívka jménem Astrid Emilia Ericssonová. Její kariéra trvala krátkou dobu, osobní problémy i společenské konvence jí život notně zkomplikovaly. Ale zároveň, díky tomu mohly generace dětí i dospělých prožívat dobrodružství Pipi Dlouhé punčochy. Tou dívkou totiž byla spisovatelka Astrid Lindgrenová.

Milena M.Marešová s Radkou Denemarkovou o známé švédské spisovatelce Astrid Lingrenové, ale také o smyslu nesmyslů a literatuře pro děti.

Po dvou letech musela Astrid Emilia Ericssonová novinářskou práci opustit, stala se totiž svobodnou matkou. Ve Stockholmu našla práci jako sekretářka, vydělávala málo peněz a svého syna Larse proto svěřila do péče pěstounů v Dánsku. Teprve až se v roce 1931 provdala za úředníka Sturea Lindgrena, mohla se věnovat výchově syna a později i dcery Karin.

Právě pro nemocnou dcerku začala Astrid Lindgrenová vymýšlet, a potom i sepisovat dobrodružné osudy holčičky, opuštěné rodiči – maminka je v nebi, tatínek kdesi na moři černošským králem – dívenky obdivuhodně samostatné a sršící fantazií. Silné tak, že unese koně, bláznivé až k neuvěření, ale především tak výjimečné, že ji nelze vsunout do jakýchkoliv konvencí a zvyklostí. Osud Pipi v mnohém připomínal osud její autorky. Už proto se nakladatelé vzpírali dílo vydat – dospělí byli pohoršeni přílišnou svobodou nezletilého, předčasně vyspělého dítěte. Jenže rozhodli dětští čtenáři, naopak a navzdory nadšení nekonvenční hrdinkou. Zamilovali si ji a předávali její „svět“ svým dětem, dalším generacím a jazykům. Dodnes vyšla Pipi Dlouhá punčocha ve více než 60 zemích celého světa, dodnes ji obdivují dětští čtenáři a dodnes jí rozumějí dospělí.

02539504.jpeg
Spustit audio