Po stopách americké religiozity s Martinem Putnou

22. únor 2016

Literární vědec Martin C. Putna dostal díky Fulbrightovu stipendiu jedinečnou možnost prozkoumat náboženskou pestrost USA opravdu zblízka. „Strávil jsem dvanáct měsíců na tamních univerzitách, ale především v kostelech, modlitebnách a synagogách,“ říká v úvodu série krátkých komponovaných pořadů, které vysílá Český rozhlas Vltava v rámci projektu Americký rok.

Profesor Putna zpracoval své poznatky do knihy, která před časem vyšla pod názvem Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Pro rozhlasovou sérii vybral desítku církví a náboženských hnutí, které představuje v historických souvislostech, ale také připomíná jejich reflexi v literárních dílech a cituje z těch, která čeští čtenáři znají.

1. díl
Evangelikálové

2. díl
Transcendentalisté

3. díl
Židé

4. díl
Quakeři

5. díl
Shakeři

6. díl
Hispánští katolíci

7. díl
Mormoni

8. díl
Indiáni

9. díl
Afroameričané

10. díl
Budhisté a beatnici

Zaměřil jsem se na to, jak lidé náboženství skutečně prožívají a jak se americká religiozita projevuje v různých uměleckých odvětvích, například v hudbě nebo v literatuře, ale třeba i ve společenských debatách.

Výraz „shaker“ si asi většina z nás spojí s míchanými alkoholickými nápoji, ale jen poučení vědí, že shakers, tedy česky „třasáci“, se v USA říká členům náboženského hnutí, které se odštěpilo od známějších quakerů, nazývaných tak podle extatických projevů zbožnosti. Shakerské komunity, žijící v celibátu a doprovázející své bohoslužby tancem a zpěvem, jsou jednou z mnoha pozoruhodností, s nimiž se zájemce o americkou náboženskou scénu může setkat.

Známější než shakeři jsou mormoni, věřící ve zjevení anděla Moroni a zlaté desky, v nichž přinesl anděl farmářskému synkovi Josephu Smithovi Knihu Mormon. Čtení se ovšem neobešlo bez komplikací. Smith musel na andělovu radu použít speciální „kamenné brýle“, aby dokázal přeložit text z „reformované egyptštiny“ do angličtiny. Smith dodal nové církvi i další náboženské texty. Mnohoženství, které si laik s mormonstvím nejspíš spojí, je v nich uvedeno jako ideální a Bohem doporučená forma rodinného života. V moderní době museli sice mormoni polygamii zavrhnout, ale to zase umožnilo jejich integraci do americké společnosti, byznysu i politiky a získalo jim všeobecný respekt (v roce 2008 kandidoval dokonce mormon Mitt Romney na prezidenta USA). To, že věří v něco tak kuriozního, jako jsou kamenné brýle a zlaté desky, mormonům v očích ostatních Američanů očividně nijak neškodí.

02268229.jpeg

Ve Spojených státech panuje totiž velká náboženská tolerance a není tam zvykem vysmívat se někomu kvůli jeho víře, byť se nám může zdát sebepodivnější. V americké religiozitě mají stejné místo tančící shakeři jako chasidé, protestanti stejně jako katolíci, buddhisté i členové Církve amerických Indiánů.

Při poslechu Putnova výkladu, který často zpestřují i osobní zážitky a svědectví z míst, jež ve Spojených státech navštívil, můžete občas nevěřícně kroutit hlavou a upřímně se podivovat některým kuriozitám. To ale není podstatné. Důležité je, že s americkou religiozitou se v různých podobách setkáváme v současné době velmi často: v moderní literatuře, filmech či písních, ale také třeba v projevech amerických politiků. Není proto vůbec špatné ji podrobněji poznat.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio