Charlie Kaufman: Nedávám si žádná omezení. Dávám prostor různým nehodám

11. červenec 2016
Slovo o filmu , Slovo o filmu

S oscarovým scenáristou a režisérem o nápadech, hercích, crowdfundingu i animovaném hororu...

Hostem 51. karlovarského filmového festivalu byl oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman. Jako scenárista je podepsaný pod filmy Věčný svit neposkvrněné mysli, V kůži Johna Malkoviche nebo Adaptace, jako režisér debutoval filmem Synekdocha, New York, na který vloni navázal snímkem Anomalisa, který režíroval společně s Dukem Johnsonem. Ještě než Kaufman na závěrečném večeru festivalu převzal Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary, měli jsme možnost mu položit několik otázek.

Z vašich filmů vyplývá, že se chcete dívat lidem do hlavy a do mozku. Kvůli tomu jste začal psát scénáře a točit filmy?Mám pocit, že všechno, co na světě známe, je subjektivní. Všechno prochází našimi smysly a filtrujeme to svými pocity a interpretujeme to ve své hlavě. Takže zajímat se ve filmech o svět znamená vytvářet tuhle subjektivní realitu, spíš než se pokoušet mít od postav a situací odstup.

Ve filmech, na kterých jste pracoval, hrají slavní herci. John Malkovich, Kate Winsletová, Jim Carrey… Myslíte na konkrétní tváře už při psaní scénáře?Ne, nemyslím na herce, protože pak bych pravděpodobně nemohl myslet na postavy. Přemýšlel bych o hercích, o to, co dělají, v čem jsem je už viděl. To by mi bránilo v tom, abych se věnoval svým postavám. Takže ne, na herce schválně nemyslím.

03665979.jpeg

Jakmile začnu o filmu přemýšlet jako režisér, což teď poslední dobou dělám, je to jiné. Myslím na herce mnohem víc, prostě proto, že vím, že role budu muset někým obsadit. A když chcete, aby se na váš film daly sehnat peníze, musíte vybírat z omezené skupiny herců. Film je drahý, potřebujete velká jména, aby se zaplatil. A já takhle pracuju nerad.

S původní myšlenkou, na které stojí Věčný svit neposkvrněné mysli, prý přišel Michel Gondry. A pak jste pracoval na scénáři. Bylo to tak?Vlastně to bylo tak, že kamarád Michela Gondryho, konceptuální umělec, přišel s nápadem na umělecký projekt. V něm rozesílal lidem pohledy, na kterých bylo napsáno, že si je někdo nechal vymazat z paměti. Zmínil se o tom Michelovi, a ten si řekl, že je to skvělý nápad na film. Přišel s tím za mnou, z té jediné věty jsme vymysleli příběh a já jsem z něj potom napsal scénář.

Čtěte také: Více z pořadu Slovo o filmu

A váš proces psaní zahrnuje spoustu vedlejších linií, slepých uliček apod., nebo se brzy soustředíte na to, co vás zajímá? Záleží to na tom, o jaký film jde. V případě Věčného svitu neposkvrněné mysli jsme museli film nabízet studiím. A tak jsme měli připravenou krátkou synopsi. Ale scénář mi pak trval ještě asi dva a půl roku, než byl hotový. Ladil jsem různé detaily.

Normálně rád začínám úplně od nuly. Pocitem, nápadem… A pak sleduju, kam se to vyvine. Tohle taky ještě dost trvá, než je z toho film. Nerad píšu synopse.

Vždycky říkáte, že jste hodně filmů nenatočil. Kvůli penězům a produkčním problémům. A teď jste si zvolil animovaný film, což je disciplína pro vůbec nejtrpělivější tvůrce! Já si animaci nevybral. Napsal jsem Anomalisu jako divadelní hru. A pak za mnou přišli, že by z ní mohl být animovaný film. Můj nápad to nebyl, ale rozhodně jsem z něj byl nadšený. A natáčení pak byl strašlivě dlouhý proces, ještě horší o to, že nám došly peníze. Vypadalo to, že film nikdy nedokončíme! Trvalo nám to tři roky, nikdo si nás nevšímal, neměli jsme žádné investory, žádného distributora… Měli jsme spoustu starostí a trvalo to velmi dlouho.

Na film jste dokonce sehnali peníze pomocí crowdfundingu, tedy veřejnou sbírkou, při které vám budoucí diváci filmu přispěli svými soukromými penězi online. Cítil jste to spíš jako morální podporu, nebo to sehrálo zásadní roli v rozpočtu? Myslím, že to bylo zásadní. Nevěděli jsme, kde na film sehnat peníze, tak jsme začali crowdfundingem. Pak jsme přišli na to, že nám to nebude stačit. Původně jsme si mysleli, že jo.

Ale díky pozornosti, kterou jsme veřejnou sbírkou vyvolali, se na nás obrátil Keith Calder. Zavolal nám a zaplatil zbytek. Crowdfunding nám přinesl podstatnou část peněz, ale taky nám získal pozornost, díky které jsme se dostali ke zbytku peněz. Bylo to zásadní.

Anomalisa je podle mě silná tím, že nám poskytuje vhled do hlavní postavy vyhořelého manažera, specialisty na zákaznickou podporu, ale taky vypovídá o celé naší společnosti. Že se z ní vytrácí originalita a že je zoufale uniformní. Myslel jste to tak, nebo ne? No, já nikdy nemluvím o základních záměrech. Chci, aby publikum mělo možnost si rozhodnout, o čem pro ně film je. O čemkoliv řeknete, že je tématem filmu, tak vám to odkývám. A budu to myslet vážně. Snažím se psát tak, aby film měl hodně interpretačních možností. Ta vaše je rozhodně platná.

Znáte filmy Jana Švankmajera? Ano, trochu jo.

Ale přímou inspiraci jste z nich nečerpal. Ne přímo ne. Anomalisu jsme dělali s Dukem Johnsonem. Oba známe Švankmajera, ale při přípravě filmu jsme se moc nedívali na animované filmy. Spíš na hrané snímky, fotky a podobně. Chtěli jsme, aby film vypadal jinak. Ale Švankmajerovo dílo je skvělé.

Natáčíme spolu na festivalu, kde se promítá nálož 180 filmů, mezi nimi i opravdu dobré snímky. Vy sám chodíte hodně do kina? Ne, nechodím. Nevím proč, ale na filmy už moc nechodím. Samozřejmě jsem vyrostl na filmech, ale dneska už mě to moc nebere. Měl bych chodit častěji. J Cítím se kvůli tomu trošku provinile. Rozhodně by ze mě byl lepší režisér, kdybych se na filmy koukal víc, ale v kině jsem málo.

Vaše filmy spojuje to, že postavy se dostanou do nějaké komplikované situace, která se jim vymkne z rukou. Pro ně je to pak zásadní, většinou dobrá zkušenost. Ano, nepřemýšlel jsem o tom takhle, ale ano. Možná je to společné filmům vůbec. Musí dojít vždy k nějakému konfliktu a od něj se pak odvíjejí další věci. Rozhodně to dává smysl.

Každopádně takhle doopravdy píšu. Nedávám si žádná omezení a nechávám si prostor k tomu, aby docházelo k různým nehodám, zádrhelům a podobně. A ty pak určují, kam se bude celý příběh dál vyvíjet.

Chcete se dál věnovat animovanému filmu, nebo je to po Anomalise uzavřená kapitola? Pracovat na tomhle filmu bylo skvěle a byli jsme nadšení z kritického ohlasu filmu. Hodně jsme se bavili o tom, že budeme pokračovat. Problém je, že je to drahé a pomalé. Myslím, že to, co jsme si vydělali díky Anomalise nám asi nebude stačit na to, abychom brzo zase natočili něco dalšího. Chtěli bychom ale natočit animovaný horor. Opravdu děsivý. Myslím, že animace je k tomu výborná a ne moc často takhle využívaná. Rozhodně ne v komerčních filmech. Jednou bych ten film rád udělal.

autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.