Alois a Vilém Mrštíkovi: Rok na vsi. Kronika vesnického života
Román Rok na vsi bratří Mrštíků je obsáhlou kronikou vesnice Hrabůvka, za kterou není těžké poznat Aloisovo učitelské působiště Diváky. Děj, ve kterém defilují vesnické postavy a postavičky nazírané s úctou, láskou, humorem, účastí i odstupem, výrazně rytmizuje koloběh přírody, která se stává další hrdinkou kroniky. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Osoby a obsazeni: Rybář (Zdeněk Maryška), Rybářka (Jana Drbohlavová), Anežka (Martina Delišová), Martin (Pavel Kříž), Vrbčena (Valérie Zawadská), Vrbka (Miroslav Donutil), Starosta (Ladislav Mrkvička), Macecha (Gabriela Vránová), Antoš (Svatopluk Skopal), Maryška (Petra Špalková), Farář (Vladimír Ráž), Frau Ebr (Marie Drahokoupilová), Amáta (Barbora Hrzánová), Kunz (Bořivoj Navrátil), Hrabálek (Oldřich Velen), Chocholáč (Jaroslav Moučka), Janek Pazderka (Josef Nedorost), Učitel (Lubor Tokoš), Krištof (Ilja Racek), Psota (Kryštof Hádek), Barborka (Alexandra Košťálová), Janíček (Jiří Konvalinka), Josífek (Karel Kratochvíl) a další
Rok na vsi vyšel knižně v letech 1903–1904. Už předtím ho mohli číst čtenáři časopisu Květy. V prvním vydání je jako autor uveden pouze Alois Mrštík, nicméně v obsáhlé dedikaci vzdával dík Vilémovi za pomoc při psaní díla. Při druhém knižním vydání po Vilémově smrti jsou jako autoři uvedeni oba bratři.
Miroslav Krobot v korespondenci se scénografkou Martou Roszkopfovou před vznikem jejich inscenace v pražském Národním divadle napsal:
„O dramatizaci jsem se pokoušel deset let. Dvakrát jsem ji zavrhl a usoudil, že to vůbec nejde. Teď mě k tomu vyprovokovali kolegové. Zvolil jsem tři základní dějová pásma: osud Rybáře a Vrbčeny, starostova syna Antoše, jeptišky Amáty. Na ně se nabalují osudy ostatních, jejich rodin, lásek, nepřátel. Z Roku na vsi je obtížné udělat ucelené drama. Je to kronika celku, z něhož se osudy jednotlivců vynořují a zase zapadají, jak jde rok.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
