Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona

Tragédii, která dodnes dojímá nešťastným osudem milenecké dvojice Junie a Britannika, nastudoval režisér Josef Melč s vzácným smyslem pro její jasný kompoziční řád a znělý verš v roce 1991 s Ivanem Řezáčem v roli Britannika a s Pavlem Soukupem v roli krutého císaře Nerona. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Jak napsal Jean Racine (1639–1699) v obou mnohokrát citovaných předmluvách ke své tragédii: v Britannikovi chtěl zachytit především rodící se stvůru, „monstre naissant“, dramatický moment, ve kterém se Nero stává Neronem. Mladý císař právě nastoupil na trůn a pouští se do zápasu se svou mocichtivou matkou Agrippinou, který vrcholí vraždou Neronova nevlastního bratra Britannika. Diváci sledují zrod tyrana, v jehož bezprostředním okolí není nikdo, kdo by mu dokázal úspěšně vzdorovat nebo na něj zapůsobit jako morální autorita.

Čím vším že chtěl být ten Nero? Nejen politikem a vladařem, ale také básníkem, dramatikem, vozatajem – sportovcem, hercem vlastních trapných výtvorů? Chtěl být vším, a nebyl ničím. Byl ono velké hrozivé Nic, které se neptá. Byl tím, kdo mate rozhovor. V tom byl synem Agrippiny. Nicotnost bylo to jediné, co mohl odkázat světu.
Vladimír Mikeš, překladatel hry

Racine charakterizoval Britannika jako „tragédii podle Tacita“, čerpal však také ze Seneky a podněty sbíral i v oblíbených Suetoniových Životopisech císařů. Starověké prameny daly ale Racinovi jen inspiraci pro výběr jednajících postav a hlavních historických okolností. Všechno ostatní – včetně zápletky a děje, vykreslení charakterů i atmosféry Neronova dvora – je dílem francouzského dramatika a odkazuje na zkušenost autora tvořícího v 17. století.

Už Tacitus a Suetonius píší o všudypřítomných donašečích, špezích a sledování v nejvyšších kruzích římského císařství. Racine je mohl snadno propojit se zkušenostmi z francouzského absolutismu, v němž ministři budují tajné policie a architekti staví v palácích odposlouchávací galerie a skryté pozorovatelny.

Osoby a obsazení: Nero, císař, syn Agrippiny (Pavel Soukup), Agrippina, vdova po Domitiovi, otci Nera a po císaři Claudiovi (Jaroslava Adamová), Britannicus, syn císaře Claudia (Ivan Řezáč), Junia, milenka Britannicova (Marta Vančurová), Burrus, vychovatel Nera (Jiří Adamíra), Narcissus, vychovatel Britannica (Eduard Cupák), Albina, Agrippinina důvěrnice (Věra Kubánková)

Překlad a rozhlasová úprava: Vladimír Mikeš
Průvodní slovo: Ivan Řezáč
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Josef Melč

Natočeno v roce 1991.

autoři: Hynek Pekárek , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.