Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita. Když se knihy nečtou, ale pálí

18. srpen 2020

V rámci sci-fi léta na Vltavě připomínáme 100. výročí narození Raye Bradburyho (22. 8. 1920). Poslechněte si jeden z nejslavnějších sci-fi příběhů všech dob zpracovaný do podoby rozhlasové hry. Rozhlasovou inscenaci nabízíme k poslechu výjimečné po dobu dvou týdnů. 

Účinkují: Petr Lněnička, Dana Černá, Tereza Terberová, Martin Stránský, František Němec, Martin Zahálka, Marek Holý, Libuše Švormová, Lada Jelínková, Klára Sedláčková-Oltová, Miroslav Hanuš, Jaromír Meduna, Zdeněk Velen, Stanislava Jachnická, Kamila Špráchalová, Svatopluk Schuller, Zdeněk Hruška, Libor Vacek, Tomáš Vacek, Vasil Fridrich, Naděžda Fořtová, Radovan Klučka, Lukáš Hlavica, Naděžda Mečířová, Mikuláš Převrátil, Aleš Vrzák a další
Napsal: Ray Bradbury
Dramaturgie: Renata Venclová
Překlad: Jarmila Emmerová, Josef Škvorecký
Zvuk: Filip Skuhrovec
Hudba: Filip Skuhrovec
Režie: Lukáš Hlavica
Natočeno: 2016

Vize budoucnosti, v níž je zakázáno vlastnit a číst knihy. Když v roce 1953 Bradburyho román 451 stupňů Fahrenheita vyšel, byl vnímaný jako kritická reflexe aktuální politické situace v USA, mccarthismu a studené války. Za železnou oponou pak ke čtenářům promlouval především v pasážích líčících fungování totalitního režimu. S každým dalším vydáním se ovšem ukazovalo, že podobenství o společnosti, která odvrhla knihy a s nimi i své kulturní dějiny a svobodné myšlení, je nadčasové. A zůstává platné i dnes, kdy se většina technických vymožeností Bradburyho budoucnosti stala nejvšednější současností.

Ray Bradbury, 1979

Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího, ... než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! Pak, později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit.
Ray Bradbury o vzniku svého románu 451 stupňů Fahrenheita

Bradburyho síla nikdy nespočívala ve vědecky přesném předpovídání civilizačního pokroku. Jak upozornili už překladatelé prvního českého vydání z roku 1957 Josef Škvorecký a Jarmila Emmerová, Bradbury psal tzv. psychologickou science fiction: zajímali ho lidé vržení do mezních situací uprostřed fantastických cizích světů, snů a představ.

451° Fahrenheita, filmové zpracování z roku 1966

V takto hraniční situaci se ocitá i hlavní hrdina románu 451 stupňů Fahrenheita, požárník Guy Montag, který má za úkol likvidovat knihy. Domy se dávno staví z ohnivzdorného materiálu, takže jejich požáry už nehrozí. A hasiči tedy nevyjíždějí k zásahu proto, aby ohně likvidovali, ale aby je zakládali. Všude tam, kde mají nahlášeno nedovolené držení knih. Požárníci jsou elitní represivní složkou, která požívá značná privilegia. Z nich těží i Montag, který vede zdánlivě spokojený život s manželkou Mildred.

Čtěte také

Jednoho večera na cestě ze směny narazí na sedmnáctiletou Clarissu McClellanovou, a několik setkání se zvláštní dívkou zpochybní jeho dosavadní jistoty. Montag si poprvé připustí, že jeho život není šťastný, a začne přemýšlet, co je v knihách, které doposud pálil. Když se pokusí vymknout systému, skončí jako štvanec, na kterého pořádá policie za pomoci všudypřítomných médií hon takříkajíc v přímém přenosu. Ale i kdyby Montag unikl, jsou vůbec ještě někde lidé, kteří by do svých životů chtěli knihy zase vrátit?

Rozhlasová inscenace režiséra Lukáše Hlavici a zvukového designéra a autora hudby Filipa Vereta vznikla v rámci projektu Americký rok na Vltavě v roce 2016. Následně obsadila druhé místo na festivalu Prix Bohemia Radio 2017 v kategorii Drama. Představitel Guye Montaga Petr Lněnička za svůj herecký výkon získal Cenu rozhlasové Thálie 2017.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.