William Shakespeare: Sen noci svatojánské
Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie znovu v rozhlasovém éteru! Poslouchejte on-line do 7. května 2018.
Na prvomájový večer uvádíme inscenaci Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. Při natáčení v roce 2016 se ve studiu sešlo mnoho výborných hereckých osobností všech generací – od Josefa Somra, Jaroslava Kepky a Viktora Preisse přes Karla Dobrého a Helenu Dvořákovou až po herce Dejvického divadla v čele s Davidem Novotným a Miroslavem Krobotem.
Ze všech Shakespearových her jsou ve Snu noci svatojánské snad nejvíc přítomny ozvuky anglického folkloru, oslav jara a plodnosti. Podobně jako alžbětinští vesničané odcházeli v čase májových slavností z vesnice do nejbližšího háje, aby se ráno vrátili zpět, přesouvá se děj hry z paláce aténského knížete do nedalekého lesa a ráno se opět navrací do města a do paláce. Tento pohyb z denního prostoru lidské civilizace do nočního magického prostoru přírody, kde nad lidskou racionalitou nabývají vládu archaické, iracionální přírodní síly, je obrazem věčného cyklu přírodních dějů i zápasu o obnovení porušeného řádu ve světě přírody i lidských citů.
Obraz narušené rovnováhy přírodních sil, pro který trpí všechno živé, byl také tím, co na Shakespearově komedii nejvíc zaujalo režisérku nové rozhlasové inscenace Martinu Schlegelovou:
Klíčový byl pro mě slavný monolog královny víl Titanie, ve kterém mluví o světě vyvráceném z řádu. Popisuje apokalypsu, kterou způsobila hádka mezi ní a jejím manželem Oberonem. Tato pasáž byla první, která se mi rozezněla v hlavě, slyšela jsem povodně a požáry a nad vší tou zkázou smějícího se hromovládného Oberona. Obraz narušených přírodních sil, které způsobí, že „mráz si lehne do klína růžičkám“, mi ostatně připadá velmi aktuální.
Martina Schlegelová, režisérka
Jako kontrast k těmto nebezpečným živlům pojala Martina Schlegelová naopak postavy elfů. Za vydatné podpory autora hudby Jakuba Rataje a mistra zvuku Dominika Budila zní elfové jako laskavé hlasy lesa, který tu byl odedávna a je mnohem starší, než si kdokoli z nás umí představit. Byl tu dávno před prvním člověkem a nejspíš tu bude, až lidé zase nebudou.
Proti těmto dvěma „lesním“ liniím pak stojí Atéňané – čtveřice milenců, která si do lesa přináší své milostné zmatky, řemeslníci, kteří se snaží uspět v nerovném souboji s múzami i osudem a taky duchaplná a uhlazená dvorská společnost, která svou krutost umí maskovat za obratné jazykové špílce. Všechny tyto dějové (a zvukové) linie se pak protkávají do výsledného snového světa magické noci...
Martina Schlegelová
Sen noci svatojánské je ovšem také komedií svatební. Láska, která je v nejrůznějších podobách pojítkem všech příběhových linií, je tu přítomná v podobě čistého, oboustranně opětovaného citu, chvilkového milostného poblouznění, i jako zvrácená a pudová přitažlivost vyvolaná kouzelnou drogou.
Děj rámují přípravy na svatbu aténského knížete Thesea s královnou Amazonek Hippolytou, které naruší stížnost Theseova dvořana Egea na vzpurnou dceru Hermii. Ta se chce provdat za Lysandra, zatímco otec jí vybral Demetria, kterého zase beznadějně miluje Helena. Čtveřice milenců se v noci setká v lese za městem a dostane se tak do nebezpečné blízkosti manželské hádky krále elfů Oberona s královnou Titanií. Než se vztahy mocných duchů zase urovnají, projdou mnoha zvraty také city čtyř aténských milenců. Zmatky kouzelné noci s potěšením rozmnožuje Oberonův sluha Puk. Vedle zamilované čtveřice objeví v lese taky skupinu místních řemeslníků, kteří sem přišli zkoušet divadelní představení na počest knížecí svatby. Po dlouhé noci však nakonec přijde svítání a s ním i procitnutí ze všech nočních poblouznění. Závěrečnou oslavu tří šťastně uzavřených manželství završí divadelní představení o věrné lásce Pyrama a Thisby v podání řemeslnického spolku.
Osoby a obsazení: Karel Dobrý (Oberon), Helena Dvořáková (Titanie), Pavla Beretová (Puk), Viktor Preiss (Hrášek), Josef Somr (Hořčička), Jaroslav Kepka (Pavučinka), Miroslav Krobot (Poříz), David Novotný (Klubko), Martin Myšička (Střízlík), Václav Neužil (Píšťala), Hynek Čermák (Fortel), Klára Suchá (Hermie), Tereza Dočkalová (Helena), Petr Lněnička (Lysandr), Jan Meduna (Demetrius), Kamil Halbich (Theseus), Tereza Bebarová (Hippolyta), Jan Vondráček (Egeus) a další
Překlad: Martin Hilský
Rozhlasová adaptace: Klára Novotná
Dramaturgie: Renata Venclová
Zvukový design a hudba: Jakub Rataj
Mistr zvuku: Dominik Budil
Režie: Martina Schlegelová
Natočeno v roce 2016.
Související
-
AUDIO: První máj na Vltavě. Po stopách Karla Hynka Máchy na cestě do Krkonoš
Letos na prvního máje jsme se vydali po stopách Karla Hynka Máchy na cestě do Krkonoš.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
