Josef Foerster: Debora
V historickém rozhlasovém záznamu z roku 1959 digitálně rekonstruovaném budeme v sobotu 6. března sledovat operu o třech dějstvích Debora Josefa Bohuslava Foerstra. V hlavních rolích se pod taktovkou Františka Dyka představili barytonista Theodor Šrubař jako rychtářův syn Josef, sopranistka Jaroslava Vymazalová jako jeho snoubenka Hana a Drahomíra Tikalová jako židovské děvče Debora.
Námět pro svou první operu si Foerster našel v tehdy velice oblíbené hře Solomona Hermanna Mosenthala Debora, která byla poprvé uvedena v Hamburku v roce 1849. Mosenthal byl v 19. století oblíbený literát, který ovšem dnes žije jen jako autor operních libret, zejména k opeře Otto Nicolaie Veselé paničky windsdorské a k opeře Karla Goldmarka Královna ze Sáby. Námět hry Debora je vzat ze Starého zákona z Bible. Prorokyně Debora zachraňuje Izraelity před jejich vyhlazením. Oratorium na toto téma napsal např. Georg Friedrich Händel.
O vytvoření operního libreta k opeře podle Mosenthalovy hry požádal Foerster Jaroslava Kvapila. Příběh, který se dotýká náboženských, sociálních a rasových předsudků, je zasazen do josefínské doby a odehrává se na malé české vesnici, kde se přechodně usazuje polská židovka s dítětem a krásnou mladou dívkou Deborou. Hlavní krédo opery je křesťanské odpuštění. Láska Josefa a Hany odzbrojí Deboru, která jim místo pomsty odpouští a žehná. Ústředním motivem Foersterových oper je láska - láska k bližnímu, láska k trpícím, láska schopná přinést nadosobní oběti. Na libretu k Deboře Foerstera jistě zaujalo i prostředí velikonoc, obřadů Velkého pátku a Bílé soboty, krásná postava faráře. Velikonoční tématika se také objevila později v jeho 4. symfonii "Veliká noc". Tak jako všechny Foersterovy opery, končí i Debora vykupující katarzí.
Na Deboře pracoval Foerster v letech 1890-1891. Poprvé byla uvedena 27. ledna 1893, stejně jako později všechny Foersterovy opery, v pražském Národním divadle. Dirigentem byl Adolf Čech, v režii Františka Kolára vytvořila titulní roli Foersterova choť Berta, prvním Václavem byl Bohumil Benoni.
