"Mariánský" koncert ze symfonické operní a komorní hudby
Koncert je koncipován vzhledem k dnešnímu svátku Marií (12. 9.) jako pocta několika nositelkám tohoto jména. Ve výběru nahrávek jsou díla, která nazpívaly některé ze slavných Marií (Maria Callasová, Marie Podvalová a Maria Tauberová), či díla, která mají toto jméno přímo v názvu (modlitba k Panně Marii "Ave Maria", opera Marie Stuartovna a na závěr slavná píseň "Maria" z muzikálu Leonarda Bernsteina West Side Story).
"Casta diva" - slavná belcantová árie z Belliniho opery Norma, modlitba druidské kněžky k Měsíci, patří v nezapomenutelném podání Marii Callasové k dodnes nepřekonaným. Byla velkou ozdobou jejích recitálů a jistě přispěla k tomu, v čem se Marii Callasové během své kariéry podařilo 100% uspět: totiž probudit v publiku 20. století novou vlnu zájmu o belcantový, tj. virtuózní operní zpěv.
16. září uplyne rovných 30 let od smrti legendární sopranistky, v ten den jí bude věnováno Výročí týdne (v neděli v 15:15), v pondělí 17. 9. bude jejímu umění věnován večerní Depozitář HG (od 22:00).
Modlitbu Ave Maria (Zdrávas Maria) zhudebňovali skladatelé všech období a stylů, romantiky nevyjímaje. Mezi více než 600 písní Franze Schuberta najdeme jedno z nejslavnějších Ave Maria, která kdy byla složena. Jako předloha pro klavírní zpracování pak posloužilo největšímu klavírnímu virtuózovi Ferenci Lisztovi.
Tragickou operu o třech dějstvích Maria Stuartovna napsal italský skladatel Gaetano Donizetti na libreto Giuseppa Bardariho podle známé tragédie Friedricha Schillera.
Operu, podobně jako kdysi její hlavní hrdinku, provázel od počátku neblahý osud: už během zkoušek v neapolském divadle San Carlo zasáhl sám král a z politických důvodů představení zakázal. V pozměněné podobě byla uvedena roku 1834 a pak byla opět zakázána místními úřady. V následujících letech se příležitostně objevila na italských scénách, ale postupně se na ni zapomnělo. Její oživení nastalo až ve 20. století, kdy Marii Stuartovnu uvedli v roce 1958 v Donizettiho rodišti Bergamu. Pak se rychle vrátila na světová zpěvoherní jeviště.
Skotská a francouzská královna Marie Stuartovna, mladá katolická panovnice, musela čelit militantním kalvinistům ve vlastní zemi a mocné nepřítelkyni Alžbětě I. v Anglii. Snažila se o sesazení Alžběty z anglického trůnu a zavést protireformaci. Parlament proto vydal zákon proti spiknutí, skotská královna byla odsouzena k smrti a v roce 1587 popravena. Pro protestanty byla Marie intrikánkou, pro katolické souvěrce mučednicí.
Bezpochyby nejznámějším zhudebněním modlitby Ave Maria je to, na kterém se podíleli barokní velikán Johann Sebastian Bach a francouzský skladatel 19. století Charles Gounod. Bach napsal Preludium C dur do svého monumentálního díla Temperovaný klavír (1722) a Gounod k němu přibližně o 130 let později (1859) přidal melodickou - zpěvní linku s textem mariánské modlitby.
Marie Podvalová nastoupila do prvního angažmá v Brně roku 1935. Roku 1937 byla angažována Václavem Talichem do pražského Národního divadla. Její první rolí zde byla Hadačka v Juliettě, ale hned nato následovala úloha, která rozhodujícím způsobem ovlivnila její další umělecký vývoj - Libuše. Touto rolí se nesmazatelně zapsala do dějin české opery.
Hlasové dispozice Podvalové byly fenomenální. Měla mohutný hlas temné barvy se širokým, plně znějícím tónem. K tomu bylo nutno přičíst i majestátní, krásný jevištní zjev a bohatě rozvinutý herecký projev. S jejím jménem bývají většinou spojovány české role, my si ji připomeneme v roli Cizí kněžny, spolu s Beno Blachutem ve Dvořákově Rusalce.
Maria Tauberová studovala zpěv soukromě ve Vídni a v Miláně. V roce 1935 vystoupila v Mahlerově 2. symfonii a od téhož roku byla angažována v Národním divadle v Praze.
Tauberová byla brilantní pěvecká virtuózka; svůj lehký, stříbřitě jasný soprán ovládala v celém rozsahu s mimořádnou hudební inteligencí. Tyto hudební vlastnosti doplňovala drobná štíhlá postava a jevištní půvab. Její umělecký typ ji předurčoval pro role mozartovské, zářila i v dalších světových operách. Z českého repertoáru to byla Bystrouška, Mirandolina, Julietta /žilijeta/ ad., zajímavé je, že poměrně málo zpívala role smetanovské. Přesto, nebo možná právě proto, si jednu z nich poslechneme: Skřivánčí píseň, kterou ve Smetanově opeře Hubička zpívá Barče.
Závěr "mariánského pasticcia" bude patřit "lehčímu" žánru, ale jedné z nejznámějších písní o Mariích vůbec: je ze slavného muzikálu Leonarda Bernsteina West Side Story. O své milované dívce, té nejkrásnější nositelce jména Marie (Maria), zpívá Tonny - José Carreras.
"Mariánská" linie bude zastoupena i v odpolední Hudební galerii (F. Liszt: Ave Maria, J. S. Bach: Magnificat, C. Saint-Saens: Symfonie č. 3 c moll "Varhanní").
