Ponorná řeka

Ludwig Van BeethovenFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Skladatel a spisovatel Ilja Hurník se ve středeční Akademii 7. prosince 2011 (jen několik dnů před 241. výročím narození Ludwiga van Beethovena) zamýšlí nad tím, jak u skladatele v průběhu let krystalizovala myšlenka jeho Ódy na radost - nejslavnější části IX. symfonie.

Tu myšlenku přirovnává k ponorné řece. Jak říká: "Na počátku byla písnička. Možná, že jen náhodou si autor všiml hravých veršů, které si samy vynutily pár tónů. To byla krůpěj, která se vnořila hluboko do země. Tam, mimo skladatelovo vědomí, zesílila v pramínek. Ten se rozběhl, sílil, plný života se prodral na povrch a jal se horečně hledat, do čeho vložit své síly. Vznikne Fantazie pro klavír, sbor a orchestr. Nepokojný se znovu ponoří. Zesílí v potok a řeku, která na povrchu dojde cíle monumentálního díla. Beethovenovým podvědomím prorazila ponorná řeka, vytryskla z pramínku a provázela ho celý život."
Uvažování Ilji Hurníka poslouchejte ve středeční Akademie spolu s ukázkami z tvorby Ludwiga van Beethovena v podání Maurizia Polliniho, Anne Sofie von Otter nebo Herberta von Karajana.