Únorové týdny nabídly hudbymilovnému publiku v Londýně formou festivalu několik koncertů s českou tvorbou. Zazněly při nich i objevy - těmi byla pro publikum zejména Symfonie Asrael Josefa Suka a Janáčkovo Věčné evangelium v nastudování a podání mladého Rusa Vladimira Jurowského.
Padesát tisíc vstupenek na pět desítek koncertů nabídne pro rok 2010 pětašedesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Tradičnímu termínu mezi 12. květnem a 4. červnem bude předsunut již 9. května mimořádný program britského dirigenta Johna Eliota Gardinera. V Čechách se poprvé představí se svými dvěma proslulými barokními soubory Monteverdi Choir a English Baroque Soloists., a to s Bachovou Mší h moll.
"Malý velký festival" se někdy říkává o přehlídce Struny podzimu. V Praze už má jedinečnou pozici, letos se konal počtrnácté a Český rozhlas mu byl mediálním partnerem.
Magnetem úvodního koncertu pátého ročníku festivalu Hudební fórum Hradec Králové byl světoznámý polský skladatel Krzysztof Penderecki jako dirigent svých dvou symfonií, Páté a - v nové verzi - Osmé. Sál Filharmonie byl 3. listopadu vyprodán, provedení monumentálních, bohatě instrumentovaných kompozic přesvědčivé.
Operní soubor Slezského divadla Opava uvedl během desetidenního zájezdu do Japonska poprvé v této zemi Smetanova Dalibora. Hostoval tam současně i se svou inscenací japonské národní opery Júzuru, která se na opavském jevišti objevila před dvěma lety, tehdy vůbec prvně nastudovaná evropskými umělci v japonštině. Režisérem byl Tokio Kenneth Ohska. Dílo evropsky orientovaného skladatele Ikumy Dana komponované v polovině 20. století se nyní hrálo v Cukubě a několika dalších městech.
Festival Rozhlasový podzim, novinka v kulturním dění v metropoli, měl letos úspěšný start - návštěvnost pěti festivalových orchestrálních večerů předčila očekávání. Úvahy, jak dál v příštích letech, naznačují nejen pravděpodobné rozšíření počtu symfonických koncertů, ale zřejmě také zapojení evropských rozhlasových big bandů a jazzových aktivit. Příští rok by také mohl mít za jedno z možných témat polskou hudbu.
Únorové 200. výročí narození Fryderyka Chopina bude v příštím roce výrazným motivem v evropském hudebním dění. Pod záštitou UNESCO řadu akcí a dramaturgických počinů chystají nejen Poláci, ale i mnoho dalších zemí, včetně Česka. Symbolickým prologem roku 2010 byla připomínka umělcova úmrtí, která se odehrála právě v Praze.
Pěvecké sbory Českobratrské církve evangelické ze Zlína, Brna-Židenic a Jablonce nad Nisou se na neděli 18. října spojily k účinkování při dopolední bohoslužbě, v pražském protestantském kostele U Salvátora součásti oslav dvacátého výročí pádu totalitních režimů. Pod vedením celocírkevního kantora Ladislava Moravetze a za spoluúčinkování varhanice Ester Moravetzové nastudovaly hudbu německého autora Sigfrida Karg-Elerta, lotyšského skladatele Richardse Dubry a polského tvůrce Jana Janci.
Mozartův sál brněnské Reduty byl počátkem října dějištěm několika představení komické opery Ženitba, v padesátých letech významně oceněného a nadále již nadčasově živého mistrovského díla Bohuslava Martinů. Projekt vzbudil mimořádný ohlas.
AUDIO UVNITŘ
Šéfdirigentem orchestru pražského Národního divadla se stal Tomáš Netopil - mladý umělec, který v posledních letech v hudebním dění vzbuzuje v tuzemsku velké naděje. Směle koncipovaný inaugurační koncert, jímž se 10. září současně se zahájením sezóny ujal svého postu, obsáhl Dvořákovu Anglickou symfonii a oratorium Gilgameš od Bohuslava Martinů.
