Česko slavilo výročí Gustava Mahlera

Písňový recitál Thomase Hampsona při oslavách 150. výročí narození Gustava Mahlera v Kalištích u HumpolceFoto: Petr Veber

„Stvořil jsem sochu anděla,“ řekl o pomníku Gustava Mahlera při jeho odhalení v Jihlavě Jan Koblasa, český umělec působící v Německu. Skladatel, který se narodil 7. července 1860 na Vysočině v Kalištích u Humpolce a v Jihlavě strávil prvních patnáct let života, je zpodobněn v kovu jako mladý, s typickým motýlkem. Zbytek postavy je pouhá dlouhá štíhlá stéla na žulovém podstavci.

Mahlerův pomník, zatím první a jediný na světě, je jednou ze skulptur v parku nesoucím jeho jméno a upraveném u hradeb, v místech, kde stávala až do roku 1939 synagoga, vypálená nacisty. Další objekty představují ptáky a ryby z jeho písní, architektonicky upravený veřejný prostor obsahuje i vodní prvky a zeleň symbolizující krajinu Vysočiny. „Velkou část života prožil jinde, ale jeho kořeny jsou tady – a toho bychom si měli být vědomi,“ poznamenal v jubilejní den při odhalení skladatelovy sochy prezident Václav Klaus. Spisovatel Zdeněk Mahler pak upozornil, v čem je skladatel Mahler tolik aktuální: ve své hudbě subjektivní zážitky povýšil tak, že v nich každý posluchač poznává svůj úděl. A jak nadějně dodal, Mahlerova hudba byla sice dříve vnímána jako elitní, ale stává se už majetkem širokých vrstev.  

Pomník Gustava Mahlera v JihlavěFoto: Petr Veber

Gala program v Kalištích večer v den 150. výročí skladatele jako kdyby tato slova potvrdil – přijely stovky lidí, kteří pod širým nebem naslouchali šikovně vybraným Mahlerovým melodiím – písním a částem z jeho symfonií – a přijímali je jako odkaz romantismu. Televizí přenášený výběr toho nejlepšího či nejcharakterističtějšího z jeho hudby byl z tohoto hlediska možná bezprecedentní, ale evidentně úspěšný. Že protagonisty tohoto „best of“ byli Thomas Hampson a Anne Sofie von Otter s Manfredem Honeckem, působilo jako samozřejmost, ale je zřejmé, že nebýt iniciativ muzikologa a manažera Jiřího Štilce, mnohé by se asi neuskutečnilo. Podobně je tomu s jihlavským pomníkem – na začátku stálo občanské sdružení, kterému se podařilo přesvědčit město.  

Stanice Vltava přenášela ten den z Kališť předchozí dva koncerty – prvním byl exkluzivní, umělecky absolutně špičkový písňový recitál amerického barytonisty Hampsona, který předtím spolu s Václavem Klausem zasadil do místního mahlerovského rosaria novou odrůdu růže. Hampsona doprovázeného Wolframem Riegerem poslouchalo několik desítek čestných hostů, víc se do hostinského sálu v rodném domě nevejde. Druhý koncert, v plenéru obce - před kostelem, sledovalo mnohem víc lidí. Šlo o vystoupení Hudby Hradní stráže a Policie ČR zamýšlené jako příspěvek k poznání hudebního prostředí, ve kterém Mahler vyrůstal v Jihlavě; často tam hrály vojenské kapely a jejich repertoár se v Mahlerově díle zprostředkovaně či citacemi objevuje. Josef Šebesta zrekonstruoval z archivních pramenů program, který zazněl v Jihlavě v roce 1875. Oba koncerty přebírala řada veřejnoprávních rozhlasů sdružených v Evropské vysílací unii (EBU), stejně jako pak večerní koncert pražský. 

Oslavy 150. výročí narození Gustava Mahlera, Kaliště u HumpolceFoto: Petr Veber

Mahler byl novátor a vizionář, autor pozdně romantických monumentálních, omračujících, neslýchaných a ve své době rozporuplných symfonických partitur, současně uznávaný i kontroverzní rakouský operní dirigent a divadelní šéf. Jeho hudba stojí na pomezí tradice a modernosti, minulosti a budoucnosti, přináší vyhrocené emoce. Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se narodil a vyrostl jinde. Odhalení pomníku i oslavy v Kalištích byly splátkou dluhu, gestem smíření mezi národy i upozorněním, že si do svého profilu velkého Evropana přinesl něco odsud, z tradic českých zemí i z plodů zdejší pozoruhodné symbiózy české, německé a židovské kultury.