Volby 2002 - erven

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Předvolební Radiofórum se zástupci České pravice, Republikánů a Republikánů Miroslava Sládka

Ivan Hoffman (iho)  19.04.2002 16:17

V dalším dílu předvolebního Radiofóra diskutovali představitelé tří politických stran, které bývají řazeny na pravý kraj politického spektra. Za Českou pravici sedí ve studiu inženýr Michal Simkanič, předseda této strany, za Republikány Pavel Maixner, který je místopředsedou této strany, a konečně za Republikány Miroslava Sládka její tajemník Tomáš Vandas. 

Moderátor (Ivan Hoffman): Řekl jsem správně název?

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Velice správně.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře. Mezi, myslíte si, že mezi dnešními politickými stranami stále má smysl toto dělení na pravici a levici? Pokud ano, v čem jsou podle vás hlavní rozdíly? Tomáš Vandas.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak samozřejmě dělení na pravici a levici význam má. Levice podle těch historických zkušeností vždy dává prioritu na tu sociální kartu a pravice samozřejmě zase na to tržní hospodářství, na tu tržní ekonomiku. Ale problém dneška vidím v tom, že současná doba a např. český parlament je důkazem, že ty rozdíly mezi levicí a pravicí se stírají, a není tedy rozdíl mezi jednotlivými stranami v parlamentu. Dá se říct, že to je jedna taková vládnoucí banda, bych to tedy nazval já samozřejmě. A jak říkám, oni ve svém zájmu prosazují vlastně vždy dohody, kterými se navzájem udrží u moci.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Tomáš Vandas ze strany Republikánů Miroslava Sládka. Zeptám se Michala Simkaniče, předsedy České pravice. Budu vás takto chvíli ztotožňovat s vašimi stranami, aby v tom byl pro posluchače přehled. Souhlasíte s tím, že jsou si ty parlamentní strany, které vídáme nejčastěji v televizi, jaksi podezřele blízko?

Michal Simkanič, předseda České pravice: Ne, úplně. Já nejdřív poděkuju za pozvání a chtěl bych Vám i vyjádřit malou poklonu, pane redaktore. Pro mě jste jedna z novinářských legend. Pamatuju si Vás z náměstí...

Moderátor (Ivan Hoffman): Dneska zde nebudou posluchači, kteří by Vás vyvedli z tohoto...

Michal Simkanič, předseda České pravice: Pamatuju si Vás z náměstí v Bratislavě s Vaší tehdy velmi hezkou písničkou, se kterou jste pomáhal startovat tu novou svobodu naší země. Ale zpátky k Vaší otázce. Já si myslím, že dělení na pravici, levici nejen, že má smysl, ale že je zcela zásadní. Já bych akorát řekl zcela pragmaticky, ona levice, když vládne, tak zpravidla sebere nějaké ty hodnoty, ukradne je, přerozděluje je. Pravicový systém potom zpravidla vede k tomu, že podnikatelé ty hodnoty zase vytvoří. A takhle to prostě běží jaksi dlouhodobě. Spíš to zmatení pojmů je v tom, že to, čemu se u nás říká pravice, levice, se v Británii označuje za konzervativní, liberální, ve státech za republikánské, demokratické. V tomhle směru já musím se přiznat, že mám trošku problém tady se svými kolegy, a to oběma, protože když u nás byl na pozvání České pravice americký senátor pan Whiting, který nás tak trošku připravoval na volby, tak jsme měli...

Moderátor (Ivan Hoffman): To bylo teď někdy, anebo dávno?

Michal Simkanič, předseda České pravice: To bylo zhruba před půlrokem. A my jsme měli obrovský problém díky panu doktoru Sládkovi mu vysvětlit, proč v ČR slovo republikán je považováno za nadávku. Já se domnívám, že obě tyto party, které jsou zde se mnou, se o to zasloužily rovnou měrou. A pevně věřím, že tohle jméno dokážeme v budoucnu napravit.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká lehce konfrontačním tónem Michal Simkanič, předseda České pravice. Pavel Maixner, místopředseda Republikánů. Stále stejná otázka.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Samozřejmě já na ni odpovím, ale první samozřejmě si neodpustím to, že kolegové jsou tedy striktní a velmi radikální. Naše strana není zas taková radikální, i když jsme byli označeni úvodem jako krajní pravice. Já bych to krajní pravice jako odmítal. Jsme sice pravice...

Moderátor (Ivan Hoffman): Ano, zkuste se přesněji zařadit, zkuste se přesněji...

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Jsme pravicová strana, která je zaměřena na podnikání, na podnikatelskej českej prostor a chceme tak být. Ale první bych chtěl i v tom názvosloví, ano, jsme Republikáni. Tady pan Simkanič říkal, že jsme něco zdiskreditovali. Rozhodně naše strana ne, protože je nová. A to chci podotknout, že jsme nová strana. Nejsme to, co tady bylo, to Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa pana doktora Sládka, strana, která je v konkurzu, kterou doktor Sládek totálně vytuneloval a zničil. A samozřejmě tato strana, která se dneska nazývá Republikáni Miroslava Sládka, která je jako pokračovatelem toho SPR-RSČ, ty identity krajní pravice nesou. Neustále samozřejmě jsou na tom pólu a bylo to slyšet i z úvodního slova pana tajemníka, který nazývá demokraticky zvolené strany jako banda a lumpové. Já nic takovýho nenazývám. Podle mě jsou všechny strany, který jsou v parlamentu, demokraticky zvoleny systémem, který tady je, jako právoplatné politické strany, s kterejma my musíme rovnoměrně bojovat. A není možné někoho špinit, nadávat a urážet, jak to bylo za doby pana Sládka, který to dokonale umí a samozřejmě touto rétorikou se dneska prezentuje a diskredituje.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, na to chce zareagovat pan Vandas.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Já samozřejmě slova o tunelování a vykradení republikánské strany musím razantně odmítnout. Já pana Maixnera znám velice ještě z doby parlamentu, kdy jako poslanec běhal s fanatickým výrazem ve tváři a s frenetickým řevem po poslaneckém klubu a nabádal tam k větší loajalitě vůči panu doktoru Sládkovi. Takže ať si uvědomí, jak se choval on a jak dneska hovoří. To je samozřejmě zásadní rozpor, takže samozřejmě...

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, my vás nerozsoudíme, nerozsoudí vás ani pan Simkanič. Nicméně to, že mezi vámi existuje určité napětí, to už náš posluchač ví. Nicméně to by nám nemělo bránit posunout se dál, a to k otázce, jestli politické spektrum v našem parlamentu podle vás je úplné. Všichni jste opoziční, mimoparlamentní strany. Pan Vandas.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak samozřejmě pokud to beru z našeho pohledu, tak to úplné není, protože chybí tam právě obrana českých národních zájmů, českého národa, kterou vždy republikáni i v dobách, kdy působili v Poslanecké sněmovně, hájili. A to si myslím, že je zásadní právě rozhodnutí současných blížících se voleb, kdy občané mají právo rozhodnout. A musí si uvědomit, že zde ta dokonalá obrana českých národních zájmů chybí. Takže z toho našeho pohledu tam chybí skutečně národní síla, která bude hájit vlastenecký program.

Moderátor (Ivan Hoffman): Pavel Maixner. Je spektrum úplné v Poslanecké sněmovně?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Tak samozřejmě spektrum, který je dneska v Poslanecké sněmovně, úplné není. Ale není, ne otázkou pravice, nebo levice, spíš je to otázkou volebního systému, možností, myslím si, menších stran, který maj na hromadu věcí zas výborné názory a prosazují velmi správné věci. Je to otázka třeba Zelených, nebo i jiných partají, který zas maj sice striktní program úzkej, ale samozřejmě je to k dobro věci. Otázka, tzn. je to otázka spíš volebního systému a tej klauzule vstupu do Poslanecké sněmovny.

Moderátor (Ivan Hoffman): Pětiprocentní.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: ... 5 %. A myslím si, že tato klauzule by se měla snížit. A potom samozřejmě to spektrum politické by bylo úplné a zastávala by se tam jak levice, střední proudy, názorové proudy, který jsou určité skupině obyvatelstva velmi blízké a, myslím si, i pro společnost potřebné.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře. Inženýr Michal Simkanič a jeho pohled na politické spektrum v našem parlamentu.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Tak já si především nemyslím, že pětiprocentní hranice by se měla snižovat. Já musím říct, že dokonce jsme byli velmi rozčarováni, když klesly volební kauce na pouhých 200 tisíc korun, protože já v tom nevidím žádný prvek, kterým by se rozšiřovala demokracie. Naopak vidím v tom prvek, a ty přihlášky do voleb to potvrzujou, že spousta šílenců, tím nemyslím zrovna své dva kolegy, ale spousta šílenců, prostě stran o jednom člověku se dneska hlásí do voleb, evidentně si z toho dělá podnikatelskej business s lacinou sázkou 200 tisíc a s potenciální výhrou devět miliónů za 1,5 %. Tady já musím poznamenat, že tohodle prvku my jsme se vzdali velmi demonstrativně. Nejen, že svůj volební příspěvek hodláme vrátit našim voličům, ale ona je to právě demonstrace i názoru, že stát by neměl v žádném případě financovat politické strany. To zaprvé. Ale jinak ta Vaše otázka má samozřejmě ještě několik rovin. Jak známo, v nejvyspělejších demokratických systémech na světě, v Británii, v Americe přirozeným způsobem vykrystalizovaly dvě silné politické strany a oni potom v sobě jaksi skrývají všechny ty proudy, o kterých je tady řeč.

Moderátor (Ivan Hoffman): Tak přesně, mívají různé proudy, což u nás příliš není, že?

Michal Simkanič, předseda České pravice: Tady u nás je ta situace trošku složitější, protože naše demokracie a svoboda je velmi mladá, navíc je trošku relativní, je to pouhých 10 let. Tady to spektrum ještě krystalizuje, a tudíž má asi smysl, aby bylo trošku širší. Nemá pochopitelně smysl, abych tady říkal, že v parlamentu chybí Česká pravice, i když je to určitě pravda. Ale je potřeba si říct, že ono tam taky něco přebejvá, pane redaktore. Ona už 12 let je tam zločinecká organizace s názvem komunistická strana. A já jako jedno z největších národních neštěstích vidím, že všechny Poslanecké sněmovny až doteďka s tím nebyly schopny něco udělat. To je pro nás obrovská mezinárodní ostuda.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Michal Simkanič, předseda České pravice. Přejděme dál. Všichni sledujete tzv. velkou politiku, tedy tu vládní a parlamentní z odstupu. Ten odstup je také někdy důležitý, když člověk není uvnitř a dívá se z dálky. Jak, jaký máte dojem u nás z té velké politiky, jak se dělá? Změňme to a nejprve dejme slovo Pavlu Maixnerovi.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Tak samozřejmě ten odstup je velký. Já jsem v té Poslanecké sněmovně seděl, takže vím asi, co to je pohybovat se i na tej politickej scéně a v té vrcholové politice. Ale dokonce jsem dneska velmi rád, že jsem i mimo, protože pohled politika z pozice svýho vlastního zázemí, svých vlastních prostředků je absolutně něco jiného než z pozice politika, kterej je striktně ekonomicky závislej na svém mandátu, na svém nějakým korýtku, křesle, nebo cokoliv, jak to nazveme.

Moderátor (Ivan Hoffman): V čem je rozdíl? V čem je rozdíl? Když se člověk dívá zvenku, co vidí?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Je to velký rozdíl, protože tam samozřejmě ten člověk velmi úzce hájí veškerý zájmy, který daný klub, nebo daná skupina schválí a prosazuje. A přece jenom z tej pozice, z takovýho nadhledu, tzn. že na tom není člověk ekonomicky závislej, vnímá tu politiku z většího nadhledu, z takovej tej perspektivy ptačí a vnímá hromadu těch okolních věcí a subjektů, který jsou potřeba k té politice vnímat, který ten člověk, kterej se pohybuje v tom úzkém kruhu, nevnímá, ať to jsou zasedání výborů, zasedání sněmovny, různý schůzky, mítinky, debaty s občany. Ten politik je v úzkým koridoru a ten politik, který je mimo a musí samozřejmě dělat tu svoji práci, protože každýho živí něco, tak samozřejmě se pohybuje zas v jinejch sférách a ovlivňuje ho i hromadu jinejch věcí. A myslím si, že to je...

Moderátor (Ivan Hoffman): A to je jako?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: A to je pozitivní.

Moderátor (Ivan Hoffman): Pozitivní.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: To je velmi pozitivní.

Moderátor (Ivan Hoffman): Zeptám se Michala Simkaniče. Váš dojem z té velké politiky, když se na ni díváte u nás v Čechách?

Michal Simkanič, předseda České pravice: Tak tady já trošku souhlasím s tím, co bylo naznačeno, že ten parlament se chová tak trošku zapouzdřeně, jako by sám do sebe. Myslím si, že můj pohled může bejt docela objektivní. Já mám mezi poslanci i mezi senátory řadu přátel, myslím, že můžu říct i osobních přátel v některých případech. A mohu to pozorovat doslova a do písmene na nich. Je otázka, jakej je tady vlastně recept. V tomhle směru musím říct, že nevšiml jsem si u žádné jiné kandidující jiné politické strany ze všech těch 29, že by bylo uplatněno to, v čem my právě vidíme klíč k tomu, jak tuhle situaci řešit, a sice zákaz duality funkcí. Musím říct, že v České pravici je to věc vnitrostranických stanov, je to věc železná, je to věc nepřekročitelná. Já sám jako předseda strany nekandiduji do Poslanecké sněmovny a v zásadě tím Česká pravice sleduje dva cíle. Zaprvé nechceme tvrdit, že naši lidé jsou supermani, kteří umějí 10 hodin řídit stranu, 10 hodin být poslancem a 10 hodin případně ministrem. To už máme 30 a ono se taky musí spát a zbejvá nějakej volnej čas. A druhej důvod je ještě pragmatičtější a myslím si, že pro voliče by měl být velmi zajímavý. Nad našimi poslanci bude ve sněmovně síla, která bude kontrolovat, aby skutečně dodržovali volební program. Ve všech ostatních případech si strany vtáhnou, abych tak řekl, do parlamentu své stranické vedení. Tam právě dojde tak trošku k tomu zapouzdření a mnohdy se ta jejich politika řídí podle toho, co zrovna v neděli vysílali v Sedmičce.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká inženýr Michal Simkanič. A do třetice dojem z té velké politiky Tomáše Vandase. Vy už jste ho vlastně trochu vyjádřil, když jste řekl, že je to banda. Zkusme to říct nějak...

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak samozřejmě naše strana po odchodu z parlamentu po volbách v roce 1998 si zakusila skutečně opoziční práci, čtyři roky odříkání, blokování peněz, nezákonné blokování peněz finančním úřadem, soudy, prostě vším, co proti nepohodlné politické straně použít šlo. Takže ten náš pohled je samozřejmě rozčarování, vidíme to dnes a denně. Občané jsou znechuceni politikou, nemají zájem se angažovat v politice. I to je známka toho, jaký ten stav tady je. Vidíme dnes a denně korupci, zvyšování kriminality. Prostě já si myslím, že jediná šance, a obávám se, že tou šancí poslední na změnu k lepšímu jsou skutečně ty parlamentní volby v současném roce. A myslím si, že je to šance, jak prostě vyvést zemi z krize. Ale jak říkám, je to dlouhodobá cesta, nemůžeme očekávat zlepšení situace ze dne na den. A myslím si, že je to právě úkol pro nás, pro Republikány, aby skutečně ve spolupráci s těmi, kdo mají zájem spolupracovat a zlepšit stav naší země, prostě jsme otočili kormidlo a trošku to tady vyvedli a udělali pořádek.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Tomáš Vandas. Připomenu posluchačům, kteří si naladili rádio později, reprezentuje Republikány Miroslava Sládka, je tajemníkem této strany. A vlastně jste otevřel takovou další důležitou otázku. Skutečně podle průzkumu veřejného mínění většina občanů je setrvale nespokojena s politickou situací v zemi. Máte nějaký jednoduchý recept, jak tuto situaci změnit, něco, co se dá říct dvěma větami?

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak jednoduché recepty samozřejmě moc neexistují a to bychom se mohli obrátit na recepty lékařské atd. To samozřejmě nejde, nic jednoduchého není, ale je to dlouhodobá práce. Jak říkám, důležité budou letošní parlamentní volby, od toho se bude odvíjet vše. Buď se současný stav zakonzervuje, půjde všechno při starém, pak nemůžeme čekat žádnou změnu k lepšímu, anebo občané pochopí, že je nutná změna, a půjdou hlavně k volbám, protože pasivita a především nechuť občanů jít k volbám je právě zásadní problém současnosti.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Tomáš Vandas. Názor Pavla Maixnera, místopředsedy republikánské strany?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Tak samozřejmě recept na jakýsi, jakousi, odpor, nechuť, já si myslím, že ta, ve společnosti takový odpor a taková nechuť vůči velké politice není. Lidi dneska vnímají politiku samozřejmě jako jakési zlo, které tady vládne. A vždycky...

Moderátor (Ivan Hoffman): No, já hovořím o nespokojenosti s politickou situací.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: A vždycky tady bude něco vládnout, vždycky lidi budou nespokojený. Ono to zas ve společnosti a v tomhle státě tak špatně nevypadá. Myslím si, že to vypadá velmi dobře. A rozhodně samozřejmě nás nemůžou ale vyvádět z krize názory Republikánů Miroslava Sládka, který vytuneloval tady už ten počet stomiliónovej...

Moderátor (Ivan Hoffman): Víte co, nezlobte se, teď to bude vypadat, jakože Vás chci zabrzdit v diskusi, ale vyslechneme si vysílání Zelené vlny.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Jasný.

Přerušeno vysíláním Zelené vlny.

Moderátor (Ivan Hoffman): Tak zatímco běžela Zelená vlna, tak si diskutující ve studiu trochu vyměnili další názory. Nicméně já ještě...

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Ještě větu.

Moderátor (Ivan Hoffman): Ano.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Ještě teda větu, co se týče toho programu nějakýho na vyvedení. Ono tady není co vyvést, je to otázka povolebních koalic a povolební struktury tohoto státu. Já si myslím, že ale prioritou pro občana tohodle státu by mělo být, aby nevládla levice, protože zas levice nás strašným způsobem za tyto čtyři roky zadlužila. Ty věci jsou jasný, není to jenom otázka pád IPB, 200 mld. Kč, zvyšování základních hranic veškerejch, plošný vyplácení dětských přídavků a všechny tyhle věci sociální, který samozřejmě stát zadlužují. A tato vláda na to nemá, to já si...

Moderátor (Ivan Hoffman): To je asi věc, na které byste se jako pravicové strany shodnout mohly.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Takže v každým případě jako ten lék vidím v tom, že bude vládnout pravice a ta pravice, ať to je jakákoliv. Otázka je samozřejmě to velkých stran především a spolupracovat s velkýma stranama, ať to je, bude ODS, nebo Unie svobody s KDU-ČSL. Rozhodně naše strana se bude přiklánět spíš k takovýmto programům a spolupráce s těmato subjektama pravicovejma, který budou jasně prezentovat, že snížíme daně pro občany a budeme klást spíš ty prvky pravicový, striktně pravicový a budou dávat do popředí takový věci, který jsou jasně řečeno pro podnikání.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Pavel Maixner. Dlouho se nedostal ke slovu ještě Michal Simkanič. Vidím i Vás, že chcete reagovat. Ale doopravdy máte...

Michal Simkanič, předseda České pravice: Já jenom bleskovou poznámku, že jednak to tady nechci klukům soudcovat. Já, pro mě a, věřím, že, i pro posluchače jsou obě ty republikánské strany něco, co tak trošku má tu budoucnost za sebou. Já věřím, že Česká pravice ji má před sebou, a proto pojďme do budoucnosti. Vaše otázky...

Moderátor (Ivan Hoffman): Takže je taky soudcujete, ale ve svůj prospěch.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Ale no, tak možná to tak můžeme nazvat. Vaše otázky zněly na tu obecnou nespokojenost lidí.

Moderátor (Ivan Hoffman): Je, ano, jestli je nějaký jednoduchý recept, který vy vidíte?

Michal Simkanič, předseda České pravice: Já si myslím, že tam jsou dvě roviny. Ta první rovina je prostě ta, že obecně každý volič, jehož strana zrovna nevládne, musí celkem přirozeně být nespokojený. A taky tomu tak je, tzn. tady jako by se nabízelo, že někde v budoucnu, kde, doufejme, nás čeká systém dvou silných politických stran, no, tak budeme moct doufat, že aspoň 50 % voličů bude spokojeno. No a samozřejmě je tu i druhá rovina toho problému. Fakt je, že dneska si politika sama pro sebe vybudovala velmi špatné jméno. Dneska drtivá většina politiků mluví ve strašně dlouhých větách, používá spoustu cizích slov a mnohdy bohužel i lže. Já si myslím, že politik musí mluvit pravdu, musí mluvit stručně a pak snad stoupne důvěra v politiku a pak snad budou lidé spokojenější.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Michal Simkanič. Jedním z témat, o kterých dnes se hovoří v souvislosti s volbami a už ho zde před chvílí zmínil Tomáš Vandas, je otázka obrany národních zájmů. O tom hovoří mnoho různých stran. Pokusme se o tom chvíli teď hovořit. Nejprve se vás zeptám, jestli je podle vás rozdíl mezi zájmy jednotlivců a národním zájmem, jestli vůbec lze teda to nějak od sebe odlišit, anebo v čem je ten rozdíl.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: No, tak samozřejmě rozdíl to je. Já myslím, že jednotlivci, pokud máme teda na mysli samozřejmě dnešní politickou scénu a dnešní vládnoucí politiky, tak samozřejmě ti politici prosazují především svoje vlastní zájmy a ne národní zájmy. Národní zájem si představuji prostě brát ohled na české občany, na český národ prostě do budoucnosti, aby ten český národ se nerozplynul v evropském moři jako jeden z bezvýznamných regionů. A to si myslím, že v dnešní době vlastně moc chybí. A velice se mi...

Moderátor (Ivan Hoffman): Jinými slovy asi nejste moc stoupencem EU. Anebo ano? Vstupu.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: No, zcela určitě ne. Ale samozřejmě v této otázce vstupu do EU jsme pro to, aby bylo vypsáno referendum. Ale myslím si, že zrovna to referendum už mělo být vypsáno vůbec především v době, než se přistoupilo k samotnému přijímání tzv. evropského práva a nejrůznějších nařízení, protože to je důležité. My vlastně v dnešní době přijímáme nejrůznější direktivy z Bruselu, ale občané se nevyjádřili, zda vůbec do té EU chtějí, nebo ne.

Moderátor (Ivan Hoffman): Ano, to je jasný názor, umíme si vaši stranu zařadit. Michal Simkanič, stejná otázka.

Michal Simkanič, předseda České pravice: No, tak samozřejmě národní zájmy v ideálním případě jsou množina součtu zájmů všech jednotlivých občanů. Já si na rozdíl od kolegy nemyslím, že nevíme. Referendum samozřejmě musí proběhnout a musí předcházet případnému vstupu do EU. Fakt je, že minireferendum proběhlo předevčírem v televizním pořadu Bez imunity, kde se 65 % našich občanů vyjádřilo proti vstupu do EU. Já musím říct, že jsem z tohoto skóre...

Moderátor (Ivan Hoffman): Musíme říct, že to asi není úplně reprezentativní průzkum.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Není to úplně reprezentativní vzorek. Musím ale říct, že i já jsem z tohodle toho skóre nadšen, protože Česká pravice odmítá vstup do EU. Rád bych ale předeslal, že pravděpodobně na rozdíl od kolegů my jsme pro co nejužší vazbu se Spojenými státy. Jsme šťastni, že naše země je součástí Severoatlantické aliance. A jsme šťastni, že jsme jednou provždy díky tomu součástí civilizovaného světa. EU je o něčem jiném, to je socialistický spolek. Já to pak možná ještě dorozvedu, ale pustím ke slovu kolegy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Třetí do série - Pavel Maixner, místopředseda Republikánů.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Tak samozřejmě národní zájmy je myšlenka vždycky velmi jednoznačná. Každej národ si hájí určitá svoje privilegia, určité svoje zájmy. Měl by to samozřejmě prezentovat na nějakým fóru vždycky, ať je to světový, nebo evropský. Každej stát je něčím prezentovaný, něčím významný. Já si myslím, že českej prostor je jednoznačně v srdci Evropy, tzn. měl by být znát. Otázka vstupu do EU, otázka, myslím si, velmi bolavá probíhá už delší dobu. A myslím si, že velké strany jednoznačně deklarují i ve svých programech, že konečně teda to referendum o této otázce bude.

Moderátor (Ivan Hoffman): Jak v něm budete hlasovat Vy?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Samozřejmě velmi složitá otázka, protože v hromadu věcech je vstup do EU velmi prospěšný pro český prostor, zvlášť co se týče třeba podnikání. A já jakožto podnikatel dneska musím otevřít tuto otázku a je tam určitý plus. Ale samozřejmě v hromadu věcech zas je to mínus, protože EU se dneska velmi zavírá do sebe a svým nařízením, který vlastně deklaruje kvóty, deklaruje určitý množství, samozřejmě i ten prostor, kterej je podnikatelskej, omezuje. A to samozřejmě zas není dobrý pro podnikatele. Tzn. asi...

Moderátor (Ivan Hoffman): Co převáží, když budete hlasovat? Můžete říct jenom ano, nebo ne.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Samozřejmě, že převáží asi otázka spíš ano, protože zas to podnikání je prioritní. A my jsme blíž Evropě než Spojeným státům, jak tady říká kolega. Spojený státy nikdy nikomu nepomohly, nikdy v životě a samozřejmě nepomůžou ani nějakýmu českýmu státu. A deklarovat spojenectví se spojeným státem je úplně naivní v rámci Evropy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Pavel Maixner. Vidíte, to jste si vysloužil. Vy jste na něj vycenil zuby a teď se Vám to vrátilo.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Já bych tady, v tomhle případě musím reagovat na kolegu, kterej řekl, že Spojené státy nikdy nikomu nepomohly. Já bych mu rád připomněl, že v roce 1918 by bez Spojených států nebyla založena Československá republika, nebyla by obnovena naše národní státnost. A opravdu jsme nebyli tak úplně založeni 28. října na Václavském náměstí jako spíš 18. října Pařížskou deklarací díky panu prezidentu Masarykovi. Čili to je jenom poznámku na to, jak nám pomohly, nebo nepomohly Spojené státy. Ale vrátil bych se ještě na vteřinu k tý ekonomický unii, teda EU. Mně totiž strašně vadí, že tam je řeči výlučně a pořád pouze jenom o ekonomice. Tady já musím poznamenat, že my jsme, věřím, že ve velmi širokém podnikatelském spojení s naší veřejností. Koneckonců je to základ financování České pravice... A musím říct, že mezi podnikateli suverénně začíná převažovat ten odpor k EU. Ale proč, proboha, nikdo nezmíní i další aspekty, politický aspekt, filosofický aspekt, historický aspekt? Patnáct generací našich dědečků a pradědečků bojovalo za samostatnost českého státu. Dneska po 80 letech velmi dobrodružné historie, to je pravda a je potřeba to přiznat, se opět cpeme do jakéhosi podivného supersoustátí, ve kterém budeme jakousi východní evropskou výspou. A hrozí nám, že za čtyři roky naše volby už nebudou tak úplně svobodné a že to budou regionální volby někde v nějakém úzkém prostoru.

Moderátor (Ivan Hoffman): Do jaké míry se cítíte Evropanem?

Michal Simkanič, předseda České pravice: Evropanem se samozřejmě cítím na 100 %.

Moderátor (Ivan Hoffman): Stejná otázka pro ostatní dva.

Michal Simkanič, předseda České pravice: A já si myslím, že Evropana nedělá členství v EU. To byste se musel ptát taky Švýcarů a svým způsobem i Dánů a Angličanů, kteří sice v EU jsou, ale už tam asi dlouho nebudou.

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak já jsem především občanem ČR a to je pro mě priorita. A já, když tady slyším, já musím zareagovat samozřejmě, je velice úsměvné od pana Maixnera, jak se vyjadřuje pro vstup do EU, když on jako poslanec hájil, odmítal vstup do EU, byl razantním odmítačem toho vstupu. Takže ty veletoče politické mě teda velice překvapují a musím se tomu usmívat.

Moderátor (Ivan Hoffman): NATO ještě. Zatímco...

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Já na to... Mohu?

Moderátor (Ivan Hoffman): Ano, okamžik jenom, jenom ještě zatímco má slovo Tomáš Vandas, tak se ho zeptám. Váš vztah k NATO? Jste rádi, že jsme v Severoatlantické alianci, anebo vám to vadí?

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Samozřejmě nám to vadí a vadí nám především to, že jsme byli do NATO vstoupeni bez referenda a občané se k tomu nemohli vyjádřit, protože slibovalo se, aspoň vláda ČSSD před volbami slibovala, že vypíše referendum ke vstupu do NATO. Bohužel se tak nestalo. A já si myslím, že je to škoda, protože jsme tam byli vtáhnuti. A byli jsme tam vtáhnuti narychlo a byli jsme prakticky využiti i jako tzv. spojenci ve válce proti Jugoslávii. Takže tam si myslím, že ta s tou balkánskou krizí vlastně a námi byla patrná, protože bylo potřeba vtáhnout vlastně ty středoevropské státy do toho paktu, aby byly také spoluviníky té balkánské krize.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Tomáš Vandas z Republikánů Miroslava Sládka. Pavel Maixner za stranu Republikánů a stejná otázka. NATO. Je dobře, že jsme v NATO?

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Tak samozřejmě asi dneska je velmi dobře, že jsme v NATO, protože zas je to určitej bezpečnostní zastřešující deštník nad celou Evropou a nad strukturou bezpečnosti, co se týče, v rámci evropskýho prostoru i nakonec dneska i světovýho prostoru. Je to zvlášť v této době velmi patrné v konfliktech, který jsou ve světě, ať to byl Balkán, nebo dneska Izrael, Palestina, anebo jinde, v Latinské Americe. Ale otázka, ještě musím samozřejmě zareagovat na pana Vandase, co se týče osobních veletočů. Já jsem rád, že, ale vůbec se za to nestydím, co se týče mých osobních veletočů, protože za strany Miroslava Sládka, kterej byl, kterej je pacifistou, kterej je sobeckej člověk a samozřejmě vždycky hájil jenom své vlastní zájmy, tak samozřejmě potom se prosazovaly cíle, který byly velmi malé a který samozřejmě prosazovaly jenom to, co chtěl doktor Sládek. Takže samozřejmě potom vývojově dneska můžu říct, že to je právě otázka toho dozrání za ty čtyři roky a toho vývoje, protože dneska já se starám čtyři roky sám o sebe, podnikám, mám obrovskou firmu s kolegou a jsem rád tomu. A nikdo mně nepomohl, ani pan doktor Sládek mi nepomohl nikdy a mohl mně pomoct, protože jsem byl poslancem jeho strany. A dneska jsem rád, že se dívám na určité věci úplně jinak a mám na to jiný názor. A musím podotknout, že ten, kdo bude volit Republikány Miroslava Sládka, tak bude volit jenom rodinu Miroslava Sládka. A to je velmi důležité.

Moderátor (Ivan Hoffman): No, to já samozřejmě jako moderátor neumím posoudit. Ale zeptám se vás na poslední otázku takovou velmi konkrétní, ze které si možná posluchač také udělá o vašich stranách představu, a to: Je v našem národním zájmu podle vás nakoupit stíhačky? Co říkáte tomu, že jejich nákup v dnešní době prosazuje strana hlásící se nalevo, zatímco pochybnost o nákupu těchto stíhaček mají strany, které se hlásí k pravici? Tzn. máme je koupit a čím si vysvětlujete ten trošku takový paradox? Michala Simkaniče se zeptáme nejprve.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Tak já v tom až tak velkej paradox nevidím. Ono se mluví samozřejmě o takovém ekonomickém pozadí toho nákupu, do toho já se nechci v tudletu chvíli pouštět. V každým případě my jsme určitě, chcete-li, typickou pravicovou stranou v tom, že rozhodně si přejeme, aby ČR měla velmi silnou armádu, samozřejmě profesionální armádu, aby branná povinnost končila okamžitě od ledna 93, nevidíme nejmenší důvod k protahování těhletěch věcí, pochopitelně mj. i z peněz, které se ušetří na zbytečném nákupu stíhaček. Vidím obrovský problém kupovat letadlo, které ještě nebylo vyzkoušeno, které neumí tankovat ve vzduchu a které, jak se nedávno ukázalo, má problém i tankovat dokonce i na zemi. Já si myslím, že...

Moderátor (Ivan Hoffman): No, ale ty problémy, to měla obsluha nikoli naše, řekněme objektivně.

Michal Simkanič, předseda České pravice: Řešením pro ČR je užší spolupráce v NATU, řešením pro ČR může být přesun i amerického, části amerického vojenského kontingentu z Německa do ČR. A pochopitelně ten vzdušný prostor může být chráněn americkými stíhačkami, které už vyzkoušeny byly. Pochopitelně v nich mohou létat čeští piloti, které nám naši přátelé jistě rádi vyškolí.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Michal Simkanič, předseda České pravice. Stejná otázka pro Republikány. Pavel Maixner.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: Takže já chci především podotknout, není otázka, kolik, co a kde a za kolik, ale otázka, jestli na to budeme mít. Já za naši stranu říkám jednoznačně, až si na to vydělá ČR a nebude mít schodkový státní rozpočet...

Moderátor (Ivan Hoffman): Tudíž nikoli na dluh.

Pavel Maixner, místopředseda Republikánů: ... tak samozřejmě, a žije na dluh, tak samozřejmě ne. Až na to...

Moderátor (Ivan Hoffman): Poslední slovo má Tomáš Vandas. Koupit stíhačky?

Tomáš Vandas, tajemník Republikánů Miroslava Sládka: Tak samozřejmě je to citlivá otázka. Ale myslím si, že jsme suverénním státem zatím tedy a jakožto suverénní stát musíme si chránit vlastní vzdušný prostor sami, takže z toho důvodu ano. Ale je problém, jestli, proč se ten problém řeší až teď, když se ví, že už delší dobu ty stávající stíhačky dosluhují, a najednou se ten problém začíná řešit až pět minut po dvanácté. To si myslím, že jsme to měli v kontextu těch předcházejících let řešit postupně. A republikáni navrhovali už v roce 1991 profesionální armádu. A pokud by tehdy k té profesionalizaci došlo, ty problémy, které dnes máme, by být nemusely.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.


Radiofórum
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: neděle 21:05 Délka pořadu: 50 minut – vysíláno do června 2012

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Volby 2002 - erven
v rubrice: Kulat stl

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas