Volby 2002 - erven

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Předvolební Radiofórum se zástupci Nového nutí, Naděje a Strany zdravého rozumu

Ivan Hoffman (iho)  08.05.2002 15:19

Řeč byla o politice tentokrát s představiteli stran, které se svými názvy zajímavě doplňují. Za Nové hnutí přišel do studia Stanislav Brázda, předseda, za Naději Petr Fiala, který je místopředsedou této strany, a konečně za Stranu zdravého rozumu Petr Hannig, který je předsedou. 

A možná nejprve otázka, zda podle vás má dnes smysl hovořit v politice o pravici, levici, středu, případně extrémní levici i extrémní pravici. A pokud ano, kam se na této pravolevé škále řadíte, protože z názvu se to nepozná?

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Pro nás je rozdělení na levopravé škále naprosto bezpředmětné. Je to přežité rozdělení podle toho, jak se sedalo po Velké francouzské revoluci v parlamentu. V dnešní době už to nemá vůbec co říct, dnešní politické směry se spíš rozdělují na liberální, nebo konzervativní. Ale protože naši lidé jsou ještě pořád zvyklí na tu pravolevou škálu, tak my se chceme zcela programově vyhýbat všem extrémům a říkáme, že pokud bychom užili tohoto rozdělení, tak jsme někde ve středu této škály, ale tzn. i ve středu takového toho liberálně-konzervativního hnutí. My se hlásíme k tomu, že je potřeba i v politice pro občany nalajnovat hřiště a pak je nechat žít.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Fiala, místopředseda strany Naděje. Zeptám se Stanislava Brázdy. Pravice, levice a vy?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já to vidím podobně jako tady pan kolega s tím rozdílem, že jsem trošku víc doprava s tím mým hnutím politickým. A co se týká třeba sociálního systému, tam bych nebyl pro to být ve středu. Ale co se týká takovej těch ostatních radikálních opatření, které jsou nutné pro to, že vlastně tady nemáme klasickej kapitalismus, ale ranej kapitalismus, tak je potřeba progresivní a agresivní kroky v některejch oblastech, tak tam jsme pro spíš krajní pravici.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí. A konečně Strana zdravého rozumu, Petr Hannig.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Tak my se zastáváme malých živnostníků a malých a středních podnikatelů. Dneska je otázka, jestli je to na pravé straně, nebo ve středu, protože oni musí bojovat proti mezinárodním koncernům, oni musí bojovat proti lobbingu velikých firem. Ale zároveň se zastáváme i zdravotních sester a myslíme si, že by měly dostat dvakrát tolik, než mají dnes, tak to je zase na levé straně spektra. Ale řekněme, že tím, že se staráme o to české podnikání, tak spíš trošku napravo.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu. Možná teď ještě bych využil trochu těch vašich názvů a trochu se u nich zdržel. Nejprve se ptám Petra Fialy, v čem je strana Naděje nadějí.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: To je hezké skutečně. Já si myslím, že máme přiléhavý název pro přiléhavou dobu, protože dnešní doba v ČR zavání beznadějí. Skoro třetina voličů říká, že snad ani nepůjde k volbám, protože nemá koho volit. Tito lidé prožívají beznaděj, my těmto lidem chceme dát i v politice novou naději.

Moderátor (Ivan Hoffman): Umíte ji nějak trochu formulovat, protože to je stále... že Naděje je naděje, což je jistě pravda.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Samozřejmě. V různých sférách života lidé hledají naději v lecčems. Někdo hledá pro svůj osobní život naději ve víře, já s ním živě souhlasím. Ale v politice, dnes po 12 letech po revoluci chceme dát lidem naději v tom, že přijdou noví lidé, prosadí nový politický styl, přijdou s novým programem a přijdou s novými prioritami.

Moderátor (Ivan Hoffman): Strana zdravého rozumu. Vás bych se možná zeptal, jak si v politice představuje přítomnost zdravého rozumu. Neříkám to jízlivě, myslím to věcně.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, ono se totiž řeší vždycky ty veliké věci, velcí politici jsou ty zlí atd. Ono je třeba řešit už od komunální úrovně. Ono je spoustu nepravostí na komunální úrovni, třeba se vybuduje cesta ke starostovu obydlí atd. Já si myslím, že je rozumné začít vždycky u sebe, napravovat chyby u sebe. A když... Samozřejmě, že ty velcí mají veliký problémy. Ale když začneme hledat chyby sami u sebe, tak možná, že z nás za třeba 20 let, z našich dětí, vnuků vzniknou politici, kteří budou na úrovni. A já si myslím, že by měla pro to udělat také média. Podívejte se, dneska média píší jenom o velkých stranách. Já jsem byl zhrozen, když dneska Lidové noviny při tom, když komentovaly čísla stran na první straně, tak tam byl numerolog, v Lidových seriózních novinách numerolog, který říkal podle těch čísel, jaké mají naděje. A ještě to říkal špatně, já dělám také numerologii.

Moderátor (Ivan Hoffman): No, dobře, tak to byl Petr Hannig ze Strany zdravého rozumu. A konečně se zeptám Stanislava Brázdy, v čem spočívá novost Nového hnutí.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já si představuju všechno nově a jinak, protože bohužel Češi jsou konzervativní, tak se trošku možná bojí těch změn. Já ne a samozřejmě počítám s tím, že ke mně se přidá ten, kdo se taky těch změn nebojí. Takže já si představuju všechny změny úplně jinak a nově. Tady bohužel v tom myšlení lidí je zakonzervován trochu ten komunismus, ta stagnace, ta pohodlnost, nechuť něco měnit. A taky vidím, že se za těch 12 v podstatě nezměnilo nic. Já bych chtěl změnit všechno, takže v tom je ta novost. Noví lidi, představuju si klasickou úřednickou vládu, představuju si mladé lidi do 35, 40 let v tý vládě a prostě všechno vzít nově, úřady všechny samozřejmě ztenčit, udělat reformu raz, dva, tři, poměrně rychle. Já si myslím, že všechno jde rychle a jasně a stručně řešit.

Moderátor (Ivan Hoffman): Já jsem tak jenom hádal, že by podle názvu jste se mohli k sobě hodit. Mám dojem, že ten předpoklad se docela potvrdil. Všechny vaše strany kandidují v těchto volbách poprvé, pro vás pro všechny je to premiéra. A proto se možná hodí úvodem zeptat, co vás vedlo k rozhodnutí vstoupit do politické soutěže kromě toho, co již zde bylo řečeno. Proč jste se nepokusili, dejme tomu, své myšlenky prosadit v rámci stávajících stran? Myslíte, že by to šlo, nebo nešlo? Začneme u Petra Hanniga tentokrát, Strana zdravého rozumu.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Tak proč jsem se vrhnul na politiku? Já tu politiku nechci dělat pořád, já chci vlastně do té politiky uvést nové lidi, které máme ve straně, nové mladé lidi tak, jako jsem vlastně uvedl na populární scénu nové zpěváky a potom jsem vlastně byl stranou. A já si myslím...

Moderátor (Ivan Hoffman): O Vás je potřeba říct, že jste hudebníkem. Ano, to jsem možná opomněl v úvodu.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: A já si myslím, že je potřeba nové pohledy na ty věci. Proč jsem se dal já na politiku? Protože dnes musíme každej vycházet od sebe, že. Já jsem hudební vydavatel, vydávám české písničky, české zpěváky. Dnes trh drží pět zahraničních firem, které se sice některé z nich česky jmenují, ale patří to zahraničním subjektům. A ty ve všech médiích včetně vašeho veřejnoprávního nasazují stále jedny a ty samé zpěvačky, zpěváky a nová mladá generace nemá absolutně šanci zasáhnout, aby si jich někdo všimnul. To samý je i ve stranách. My, jak tady sedíme, nikdo nemáme šanci, abysme čtenářům třeba Mladé fronty Dnes, nebo Práva, abychom řekli, co vlastně chceme, jak řešíme ty staré problémy novým způsobem. A to je ve všem. My chceme, nebo aspoň Strana zdravého rozumu chce, aby se nacházely nové cesty při řešení starých problémů, které bohužel lidi potom vedou k tomu, že jsou beznadějní a že hledají takové cesty jako třeba ve Francii. Pokud se...

Moderátor (Ivan Hoffman): Říkáte beznadějní, takže dejme slovo Vašemu spolusedícímu Petru Fialovi ze strany Naděje. Otázka je stejná. Co Vás vedlo k rozhodnutí vstoupit do politické soutěže?

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já vám řeknu, začnu drobnou příhodou z dneška. Šel jsem starými Vršovicemi a tam byl nalepený plakát: Volte ČSSD a ODS, my už se nějak domluvíme. Já si myslím, že to je hořká pravda, která platí od doby, přinejmenším od doby opoziční smlouvy, kdy se ukázalo, že i velcí rivalové na pravolevé škále se nakonec nějak domluví v zájmu moci. Čili zhruba před čtyřmi až pěti lety se tady vytvořilo jakési bratrstvo moci a to bratrstvo moci vyzývalo i nás, kteří jsme se angažovali v občanské sféře, abychom teda vstoupili do politiky a ukázali jim. Já jsem se angažoval v Impulsu spolu s dalšími kolegy, Hubálkem a Monikou Pajerovou a s dalšími a dalšími. A my jsme byli opakovaně vyzýváni: Když teda naženete 100 tisíc lidí na Václavské náměstí, tak vstupte do politiky, jinak se to u nás prosadit nedá. A tak jsme vstoupili do politiky. Pravda je, že zažíváme, abych tak řekl, protivenství na každém kroku, protože to není jednoduché malé, neznámé straně vstoupit do politiky. Nemá zdaleka rovné podmínky jako ty velké strany, přístup do médií, přístup k financím a oslovování veřejnosti jinými médii. Takže já jsem vděčen za váš pořad, který dává rovný prostor pro všechny strany. A my jsme se rozhodli, že do té politiky vstoupíme. Tyto velké parlamentní volby pro nás jsou odrazovým můstkem a my víme, že...

Moderátor (Ivan Hoffman): Tzn. nekončíte těmito volbami, je to tak?

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Je to běh na dlouhou trať, pokračujeme do Senátu atd.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, říká Petr Fiala ze strany Naděje. Ještě stejná otázka pro Stanislava Brázdu. Co Vás vedlo k rozhodnutí vstoupit do politické soutěže?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Vadilo mi spousta věcí, jako je třeba málo...

Moderátor (Ivan Hoffman): Takže vlastně nespokojenost s tím, jak to je?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Nespokojenost, neuznanost třeba soukromého vlastnictví, vadí mi, že nejsou dobré podmínky pro podnikání atd. atd. Prostě neřeší se plno problémů. Vadí mi, že se musím stydět ve vyspělých státech za to, že jsem z Česka. Takže to jsou všechno věci, který mi vadily. Vadí mi, jak to dělá stávající politická garnitura. Myslím si, že už nic nového nemůžou ukázat, že to, co mohli, to udělali a jejich úkol podle mýho názoru skončil. Takže je potřeba přijít s něčím novým. A protože nechci chodit po Václaváku se zvonkama a s klíčema a chodit někam před televizi, tak si myslím, že todleto je ten správnej prostor a ta správná půda...

Moderátor (Ivan Hoffman): Volby.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: ... abych vyjádřil svůj názor. A jako správnej občan volit chci jít. A protože jsem neměl koho, no, tak půjdu volit sebe.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, říká Stanislav Brázda, který je předsedou Nového hnutí. Tak když já si na to...

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já jenom bych chtěl přerušit...

Moderátor (Ivan Hoffman): Když já si na to postupně zvyknu, tak možná i posluchači postupně vás vezmou na vědomí. Existuje podle vás nějaké jednoduché řešení, které by tu špatnou prestiž politiků, o které hovoříte a kterou mimochodem sdílí, takovou tu nespokojenost s politickou scénou, většina obyvatel, existuje nějaké jednoduché řešení, které by zvýšilo prestiž politiků?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: No, já si myslím, že existuje. A já jsem bohužel přesvědčen, nebo bohudík, to také, že...

Moderátor (Ivan Hoffman): V čem spočívá? Co to je ten jednoduchý grif?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já myslím, že každej stát má takovou vládu, jakou si zaslouží. A lidi jsou nespokojený, ale stejně je jdou volit. To je ten konzervatismus a ten strach z toho: Radši, ať je to blbý, než aby to bylo horší. Takže já si myslím, že to jednoduchý samozřejmě řešení existuje, jako existuje ve všem. Vždyť si vemte taxikáře, to je tak jednoduchej problém sebrat mu za jeden přestupek auto a licenci na celej život. Když je ranej kapitalismus, tak je to možný přeci udělat, takovejdle zákon z hodiny na hodinu. Ale tady si s tím nikdo lámat hlavu nechce. A potom, jestli přijde někdo, kdo je majitelem tý taxikářský firmy, s nějakým balíkem peněz a...

Moderátor (Ivan Hoffman): Jinými slovy prestiž politiků by zvýšily rázné činy, říkáte.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Rázný činy samozřejmě a ve prospěch teda opravdu občanů, protože tady si občan nemůže svým životem být jist.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Stanislav Brázda, Nové hnutí. Petr Hannig, Strana zdravého rozumu.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Já bych nesouhlasil s panem Brázdou, že se musí stydět za to, že je z Česka. Já naopak, když jsem v zahraničí, tak jsem rád, že jsem z Česka, protože my máme strašně šikovný lidi, strašně šikovný řemeslníky. Ale...

Moderátor (Ivan Hoffman): Necítíte tedy nějakou špatnou pověst, že by tam...

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ne, naopak. Já se velice často setkávám s příslušníky ostatních evropských národů. A myslím si, že pokud tedy nejsme, ne, že bych řekl lepší, ale nějaký takoví hbitější, tak jsme aspoň stejní. Ale tady je problém ten, že ten... Strana zdravého rozumu chce třeba vrátit čest rukodělné práci. Představte si, že existuje výbornej truhlář, kterej dělá skvělý stoly, ale on nedostane zaplacenou fakturu, tak se na to vykašle a radši se hodí nezaměstnaným. Tak my chceme, aby fungovalo u nás soudnictví, ale rychle, tzn. během týdne, aby si ten člověk, kterýmu někdo něco dluží, aby si to vymohl. A takhle od malinkých věcí se můžeme dostat nahoru. A taky chceme, aby...

Moderátor (Ivan Hoffman): A myslíte, že toto by zvýšilo tu prestiž politiků? To je Váš návod?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Já si myslím určitě, že jo, protože náš český takový přístup k věci je nadávat v hospodě na ty politiky. Ale já jsem to vlastně...

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: No a pak je jít volit ale.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: ... na vlastní vlastně takovou zkušenost potom, když říkám: Tak pojď do tý politiky, pojď, jako kandiduj s náma. Ale, prosím Tě, ono se stejně nic nedá dělat. A to je to právě. V lidech je pocit, že se stejně nic nedá dělat. A já je vyzývám: Dá se dělat, přijďte k volbám a nevolte parlamentní strany, volte samé malé nové strany. Uvidíte, změní se to.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu. A do třetice otázka, jestli je možné nějakým jednoduchým řešením zvýšit prestiž politiků. Petr Fiala, strana Naděje.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já nezapřu, že pocházím ze strany, které někteří říkají, že je to zase nějaká strana intelektuálů. My říkáme, že jednoduchá řešení nejsou, jednoduchá řešení neexistují. Na druhé straně první krok je jednoduchý. My už jsme iniciovali, nebo spoluiniciovali výzvu "Vyměňme parlament". Je potřeba začít výměnou politických elit, tzn. těch, kteří povedou národ a kteří budou mít, kam je vést. Když si vezmete, kam ty dnešní elity vedou náš národ, tak je to vlastně podobně, jaksi v duchu podobného materialismu, jako byl za komunismu, tzn. moc a peníze, anebo peníze a moc a někdy je to to samé, propojená ekonomika s politikou. Tzn. tohlecto se musí změnit, nové lidi dostat do politiky, ale opravdu na všech úrovních od komunálu přes krajský orgány, přes krajský orgány samosprávy až po parlament.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká místopředseda strany Naděje Petr Fiala. To je... Já bych řekl, tady jsme zhruba v polovině Radiofóra. A my máme pokaždé takto ve čtvrtek ve zvyku v té druhé části se soustředit na nějaké konkrétní téma. Dnes se přímo nabízí, včera byl 1. máj, Svátek práce. A tak, než začneme hovořit o zaměstnanosti, a s ní souvisí i nezaměstnanost, otázka: Je podle vás slavení Svátku práce stále ještě aktuální? Petr Fiala.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: No, tak bezpochyby aktuální záležitost to je. Já si myslím, že lidé, kteří se živí svojí vlastní prací, ať už duševní, nebo tělesnou, tak si myslím, že tento svátek mohou slavit. Pravda je, že u nás po 40 letech komunismu přežívá a vytrvává odpor vůči tomuto svátku. Já jsem ho nikdy neslavil za komunistů, ze setrvačnosti...

Moderátor (Ivan Hoffman): Teď byste docela měl chuť.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: ... ze setrvačnosti ho neslavím ani teď. A povětšinou ho oslavíme prací, i včera jsme měli jakési pracovní povinnosti. Ale obecně si myslím, ano, je to svátek, který znamená jakési zamyšlení uprostřed pracovního roku, určitou pauzu.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Fiala, strana Naděje. Nové hnutí, Stanislav Brázda. Má smysl 1. máj ještě dnes podle Vás?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: No, je to otázka k zamyšlení. A myslím si, že tady je trošku problém. U nás se neslaví Svátek práce, spíš je vnímán jako měsíc lásky ten květen. To znamená, že bych řekl spíš, že se to slaví jako ve jménu lásky a vztahů mezi lidma. A myslím si, že by to možná stálo zato slavit ten Svátek práce. Jenomže lidi neuznávaj třeba takové podnikatele, který uměj vytvářet pracovní příležitosti. A to je právě ten přežitek z tý doby komunismu a dneska nemá motivaci podnikatel vytvářet pracovní místa, protože to je pro něj jenom starost. A ty lidi, který maj komunistický myšlení, tak chtěj samozřejmě dělat co nejmíň, skoro vůbec, jenom si nechat dát razítko a potom přestat chodit do práce a tři měsíce si nechat vyplácet mzdu. Takže to není o tý práci a není to ani o tom slavení tohodle toho modelu, kterej je v tom podvědomí.

Moderátor (Ivan Hoffman): Takže podmínky k tomu podle Vás moc nejsou.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já si myslím, že teď ne. A myslím si, že by se lidi ale měli vzpamatovat a že bohužel nic jinýho nezbyde. A já teda jsem předpokládal a předpokládám, že do roka a půl budeme v EU. A potom teprve lidi uvidí, co to je zač vlastně ten kapitalismus.

Moderátor (Ivan Hoffman): A pak možná i dostane smysl slavit ten svátek.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: A pak dostane smysl teprve slavit ten Svátek práce...

Moderátor (Ivan Hoffman): Rozumím.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: ... protože pak si začnou lidi vážit těch lidí, který umí vytvářet právě ty pracovní příležitosti.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Stanislav Brázda z Nového hnutí a konečně Petr Hannig, Strana zdravého rozumu a 1. máj.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: A já si myslím, ať si slaví každý, kdo chce, co chce. My jsme strana, která vyznává absolutní svobodu. Někdo slaví Svátek práce, někdo slaví slunovrat, někdo slaví Velikonoce, někdo Pesah. To je úplně jedno, ať si slaví každej, kdo chce, co chce, a my mu do toho nemáme co mluvit.

Moderátor (Ivan Hoffman): První máj měl včera ve světě mnoho různých podob. Ve Francii se protestovalo proti Le Penovi, v Německu proti kapitalismu a Americe, v Austrálii proti globalizaci a špatnému zacházení s imigranty, v Británii cyklisté protestovali proti automobilismu. Měli někteří z těchto vyjmenovaných demonstrantů, anebo někteří další vaše sympatie? Petr Hannig.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Neměli. Ve Francii měli přijít k volbám...

Moderátor (Ivan Hoffman): V prvním kole.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: ... a ne potom se někde flákat a potom protestovat. A to samý vyzývám lidi: Přijďte k volbám, potom na protesty už je pozdě po volbách.

Moderátor (Ivan Hoffman): Zeptám se Petra Fialy ze strany Naděje, jestli z těch včerejších protestů mu byly některé blízké.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: No, musím dát zapravdu aspoň částečně tady panu kolegovi, protože skutečně byla ostuda francouzských voličů, že jim bylo tak lhostejno, jak dopadnou prezidentské volby, že nakonec pro velikou neúčast prošel do druhého kola Le Pen. A na druhou stranu si myslím, že to byly velmi oprávněné demonstrace, které měly zařadit zase Francii mezi civilizovaný svět, kde extremisté ať už praví, nebo leví nemají místo.

Moderátor (Ivan Hoffman): Ti automobilisté, resp. ti cyklisté v Londýně, ti vás nezaujali? Tam byste se nepřidali na kole k nim? Petr Hannig, Petr Fiala. Ne.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, já nevím. Já zase říkám...

Moderátor (Ivan Hoffman): To je takový test voličů, vás poslouchají i motoristé.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: ... ať si dělá každý, kdo chce, co chce. Ať si někdo jezdí... Protože my máme, Strana zdravého rozumu, máme v návrhu neomezená rychlost na dálnicích na jednu stranu, ale na druhou stranu zase ekologicky vedený venkov. Takže ať si dělá každý, kdo chce, co chce.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře. Ještě jsem dlužen Stanislavu Brázdovi z Nového hnutí stejnou otázku. Bylo něco z toho, co se včera dělo ve světě a v Evropě, Vám sympatické?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: No, tak samozřejmě, že...

Moderátor (Ivan Hoffman): Já se neptám na skinheady a anarchisty, to jsem vypustil. Na to vás netipuju, že byste...

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Samozřejmě. Já jsem přesvědčen, že ta situace ve Francii by měla být poučná právě pro naše lidi a nenechat dojít věci tak daleko, aby potom opravdu začali řešit problémy jiným způsobem než teda zákonem a neadekvátním. Takže já si myslím, že Češi jsou takoví opatrnější a že by to možná nenechali takhle daleko dojít jako ve Francii, kde už ten systém je stabilizovaný a lidi byli zlenivělí a pohodlný a mysleli si, že všechno půjde tím správným směrem. Tak to u nás ne. Ale přece jenom tady určitá hrozba je a mohlo by se stát samozřejmě, že najednou se dostane do vlády někdo, o kom to nepředpokládají a kdo teda zrovna nebude dobrou vizitkou pro ČR. Takže poučení určitě z tý situace ve Francii pro Česko si myslím, že je.

Moderátor (Ivan Hoffman): Připomeňme, že mnoho hlasů říká, že k tomu ve Francii došlo kvůli tomu, že dlouhodobě průzkumy veřejného mínění signalizovaly, že se samozřejmě do druhého kola dostanou Jacques Chirac a Lionel Jospin. A tím pádem si všichni tak nějak udělali volno a řekli: Půjdu až do toho druhého, důležitého kola. Myslíte si, že se je možné vymlouvat na průzkumy veřejného mínění, resp. jakou roli mohou mít u našich voleb podle vás? Petr Hannig.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Já si myslím, že někdy zcela opačnou. Já si pamatuju, jak třeba před osmi lety byly velice negativní průzkumy, co se týkalo republikánů. A o ni se dostali do parlamentu a velice přesvědčivě. A při posledních volbách republikáni měli veliké preference a nedostali se do parlamentu. A teď se obávám zase, nevím, čím to je, že preference Komunistický strany Čech a Moravy jsou jaksi nízké. Ale obávám se, že ve volbách výsledek bude velice vysoký, protože...

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Hannig.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, já chci ještě říct, proč to je, protože lidé si vlastně neuvědomují. Oni dávají třeba ODS, ČSSD i Koalici do jednoho pytle, že to jsou poslanci, který choděj spolu hrát tenis atd., fotbal. Ale nevěděj, že choděj i ty komunisti s nima. A vlastně to je jedna taková partička, který už, ty komunisti už ani nejsou komunisti, jsou to právníci atd. Čili ale, pozor, při příštích volbách by mohlo dojít k nárazu, by mohlo dojít, že všichni lidé si řeknou: Je to jedna parta, budeme volit úplně někoho jinýho. A my nevíme, kdo ten nový, jiný tady bude.

Moderátor (Ivan Hoffman): Počkejte, ale po tom jste před chvílí volal.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Prosím?

Moderátor (Ivan Hoffman): Po tom jste před chvílí volal.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Ty noví jsme my, ne, noví jsme my, Nový hnutí.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ne, ne, já nechci...

Moderátor (Ivan Hoffman): Vy myslíte, že jsou ještě i jiní, které zase byste nechtěl, tak.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Jo, takhle, novýho pana Brázdu.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: No, vidíte, jsme tady právě pro ty případy, kdyby nevěděli lidi, koho volit.

Moderátor (Ivan Hoffman): Ptám se Stanislava Brázdy na totéž. Myslíte, že průzkumy volebních preferencí mohou podobně jako ve Francii u nás nějak výrazně ovlivnit výsledek voleb?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Jsem přesvědčenej, že je výrazně i ovlivní. A já bych je zakázal, takže je to...

Moderátor (Ivan Hoffman): Po tom volají i francouzští studenti sociologie před druhým kolem mimochodem.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: O astrologech a věštcích a kartářích se říká, že ovlivňují lidi a že to je negativní. Tyhlety průzkumy ovlivňují lidi ještě víc a ještě negativněji. Takže to je bohužel průšvih. A myslím si, že dost z nich se chová nekorektně, což jsme samozřejmě v mnoho případech zaznamenali. A bylo to tak viditelný, jako u rozdělení třeba Unie svobody a ODS tehdy. Tak to podle mýho bylo nefér a vůbec nevím, jak ta strana mohla takovým způsobem vzniknout. To podle mýho nemohlo bejt zákonným způsobem. Takže tyhlety průzkumy to ovlivnily natolik, že Unie svobody tehdy dostala nějaký hlasy. A podle mýho neměla dostat žádný hlasy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Stanislav Brázda. Na sociology a jejich průzkumy se ještě zeptám Petra Fialy ze strany Naděje.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já musím zaprvé vyjádřit nesouhlas tady s kolegou, který říkal, že snad komunisté zatím nedosahují příliš velkých preferencí. Mně se zdá, že těch preferencí získávají až moc. A když jsme si zkoušeli přepočíst, kolik by získali mandátů, tak nám s hrůzou vyšlo, že vlastně jsou komunisté už dnes velkými vítězi voleb, protože 14-15 % hlasů znamená při současném přepočítávacím systému až 20 % mandátů, tedy možnost získat až 20 % mandátů. A když si vezmu, že se v příštím parlamentu může potulovat až 40 komunistů, tak mě skutečně jímá hrůza, protože 12 let po revoluci, pokud se tam dostane tolik starých struktur, tak si myslím, že je něco v nepořádku s naší politikou.

Moderátor (Ivan Hoffman): Moment, ale před chvílí bylo řečeno, že to už vlastně ani nejsou komunisté, že to jsou právníci, říkal Petr Hannig.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já pořád ještě považuju komunistickou stranu za stranu jaksi provinilců, kteří se na tom národě nesmírně provinili. Musím říct, že za těch 10 let už se stačili provinit i další podivnými způsoby, jaký měli komunisti. Ale přesto si myslím, že komunisté nepatří do slušné společnosti, protože tam jsme u nich neviděli to zřeknutí se těch starých věcí. Podívejte se na Grebeníčka, podívejte se na Ransdorfa a jejich další představitele. Oni parazitují...

Moderátor (Ivan Hoffman): No, není zde, takže já bych je vynechal... jestli souhlasíte.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Kdybych vyhrál volby, tak by tady už nebyli nikdy ale.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Já bych řekl, komunisté parazitují na tom, že selhala ta dnešní politická elita a nahrává jim. A nahrává dalším extremistům. Není vyloučeno, že se Sládek, Miroslav Sládek dostane opět do parlamentu, protože tu je velké množství nespokojených lidí a pro ně představuje určitou naději. Ale k těm průzkumům volebním: Já je vidím jako svým způsobem škodlivé. Na druhou stranu v dnešní době, kdy není druhé skrutinium a kdy je ta přímá přepočítací metoda podle d´Hondta, tak si myslím, že hlasy i těch, kteří volí malé strany, nepropadají, ale mohou znamenat velmi důležité podhoubí pro další politický život, protože dneska už není druhé skrutinium a získávají ti, kteří dostanou nejvíc hlasů v tom kterém volebním kraji, pak se to dělí těmi celými čísly.

Moderátor (Ivan Hoffman): Jinými slovy, to je asi potřeba říct, v tom je změna...

Petr Fiala, místopředseda Naděje: V tom je změna.

Moderátor (Ivan Hoffman): ... po změně volebního zákona, že i 1,5 % už pro vás znamená možnost do budoucna vytvářet nějakou strukturu...

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Na krajských úrovních, ano.

Moderátor (Ivan Hoffman): ... stranickou, sekretariát, budete mít na telefon např., což není... To je důležité.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Samozřejmě a kontrolovat... jít za jiných podmínek do komunálních voleb apod.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, já bych přešel dál. S 1. májem souvisí právě teda ta otázka zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Za minulého režimu existovala díky pracovní povinnosti plná zaměstnanost, dnes je u nás 9 % lidí bez práce. Co je podle vás horší? Stanislav Brázda.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já si myslím, že špatné je oboje a neexistuje ani napravo, ani nalevo řešení, který by bylo to správný. Já si myslím, že je potřeba tak nějak plynule začít vytvářet ty podmínky pro ty podnikatele, aby měli chuť tvořit pracovní místa. Potom samozřejmě je potřeba zamezit nějakejma opatřeníma podnikání lidem, který samozřejmě berou práci českým obchodníkům třeba s textilem. Nemusím asi víc vysvětlovat. Takže plno obchodů, butiků a těhletěch lidí, co se zabejvali obchodováním s tím oblečením, tak vlastně zkrachovali, protože jiný podnikaj bez cla, bez DPH a bez nějakých větších investic. Takže to jsou všechno...

Moderátor (Ivan Hoffman): Rozumím. Zeptám se na totéž, jestli umí říct Petr Hannig, co je podle něj horší, jestli teda ta pracovní povinnost s tou plnou zaměstnaností, anebo ta 9 % nezaměstnanost.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Já Vám neodpovím, protože Strana zdravého rozumu se kouká do budoucnosti, ne to, co bylo, a to, co je, ale to, co bude. My máme takový řešení, protože...

Moderátor (Ivan Hoffman): Ano, jaká bude zaměstnanost, co tam vidíte?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ano, jaká bude. My hledáme ty věci, který jsou dobré, odjinud přetransponovat sem, a to sice ve Spojených státech je ta nezaměstnanost mizivá. A proč to je tak? Protože zaměstnavatel, a my to u nás chceme udělat jenom u malých zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců, se nestará o sociální a zdravotní pojištění. On vyplatí tomu zaměstnanci mzdu, tedy čistou, protože těch, já nevím, kolik procent, už přesně, abych nelhal, odevzdá teda státní pokladně a ten zaměstnanec už se stará, jakej druh sociálního, nebo zdravotního pojištění si zaplatí. Tím odpadá strašná práce pro malého zaměstnavatele, který se může starat o nové pracovní příležitosti. A u nás malý zaměstnavatel musí chodit na sociálku a teďka, teď třeba pět let...

Moderátor (Ivan Hoffman): Rozumím.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Čili zbavit malýho zaměstnavatele těchto administrativy a ještě další.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Administrativy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Administrativy a umožnit mu...

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ale u velkých bych to tak nechal, protože malý zaměstnavatel většinou nediskriminuje zaměstnance kolem 50 let, protože je potřebuje, protože mají zkušenosti. A velký zaměstnavatel, vždycky čteme inzeráty, přijme do mladého dynamického kolektivu, tzn. že...

Moderátor (Ivan Hoffman): A lépe muže než ženu.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ale to znamená, že ty lidi kolem, nad těch 40 let jsou z toho pracovního trhu vyřazováni. My jsme vymysleli bodový systém, který by vlastně dělal takovou pozitivní diskriminaci u lidí nad 50 a také u čerstvých absolventů škol a učňovských středisek, protože ty lidi vejdou...

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře a ještě se Vás specielně zeptám na ženy.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Prosím? Ne, ne, ne, to...

Moderátor (Ivan Hoffman): Ženy nebudou předmětem pozitivní diskriminace?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ne, to ne. Já si myslím, že dneska...

Moderátor (Ivan Hoffman): Dobře, říká Petr Hannig. Dáme slovo ještě Petru Fialovi, je to stejná otázka. Co je podle Vás horší, jestli když jsou všichni povinně zaměstnáni, anebo když je těch 9 % nezaměstnanost?

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Velmi škodlivé je obojí. Ví se z národohospodářských studií, že v každé společnosti je asi 2 % lidí, které žádným způsobem k práci nepřimějeme. Na druhé straně, kde je 10 % nezaměstnanost, tak to znamená, že v průmyslu a ve službách je něco v nepořádku. Zase ty národohospodářské systémy ukazují, že zdravá nezaměstnanost se pohybuje někde mezi 2-5 %. Ta zdravá nezaměstnanost spočívá v tom, že tady existuje určitá pohotovostní síla, určitá kapacita pracovních sil, která znamená rezervu pro průmyslový rozmach, pro průmyslový růst, nebo hospodářský růst. A ta by nebyla možná, kdyby tady nebyl trh s pracovními silami. A ten trh nechává...

Moderátor (Ivan Hoffman): Jaké je to optimální procento podle vás všech? Zeptám se nejprve Petra Fialy. Co je tedy zdravé, jaké procento?

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Tak já jsem to začal. Někde kolem 5 % si myslím, že je to zdravá nezaměstnanost, kterou každá společnosti může ustát. A je to taková záloha pro rozvoj hospodářství.

Moderátor (Ivan Hoffman): Co říká Petr Hannig?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, já jsem se těšil, že se tady utkáme a pohádáme s nadějí...

Moderátor (Ivan Hoffman): O to procento?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Ne, s nadějí o tom, protože EU, pokud my tam budeme vstupovat tak shrbeni a po čtyřech, jako se to plánuje, tak připraví další zaměstnance o místa, jako to bylo v NDR, když se spojila s NSR tehdy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Nicméně EU ve výhledu se snaží nezaměstnanosti čelit a vytvořit nejlépe skoro plnou zaměstnanost.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, samozřejmě EU je dobrá věc, výborná věc, ale musí se nastartovat stejné podmínky pro, hlavně tedy pro podnikatele naše při tom vstupu a žádné omezení, že sedm let nemůžou stavební firmy dělat v Německu třeba atd. Ne, pokud chcete, abysme byli v EU, máte tady trhy, tak musíte nám dát taky možnosti, abychom taky měli trhy.

Moderátor (Ivan Hoffman): Vy říkáte, že to nebude úplně v naší moci, jinými slovy.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Bude to v naší moci.

Moderátor (Ivan Hoffman): Já se Vás zeptám na to Vaše procento. Co je podle Vás optimální?

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: No, já si myslím těch 4,5 %.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Hannig. Zeptám se ještě Stanislava Brázdy.

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já jsem přesvědčenej, že jsme malý stát, takže by to nemělo bejt víc než 2-3 %.

Moderátor (Ivan Hoffman): Dvě až tři procenta. Úplně na závěr. Je podle vás úkolem státu zajistit svým občanům pracovní příležitosti, anebo je starost o získání práce soukromou záležitostí každého občana? Do jaké míry to po státu má občan právo chtít podle Stanislava Brázdy?

Stanislav Brázda, předseda Nového hnutí: Já jsem přesvědčenej, že 12 let po změně systému by měl stát ještě minimálně 10 let zajistit lidem možnost práce.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Stanislav Brázda. Petr Hannig jednou větou.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Já si myslím, že státy, stát by měl zajistit podnikatelům takové možnosti, aby mohl bez problému a bez rizika zaměstnat zaměstnance.

Moderátor (Ivan Hoffman): Čiže prostřednictvím zaměstnavatelů.

Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu: Zákonů, zákonů, aby státy a vlády se zajímaly o ty malé věci a ne o Gripeny a takovýhle pitomosti.

Moderátor (Ivan Hoffman): Říká Petr Hannig, předseda Strany zdravého rozumu. A poslední slovo v dnešním Radiofóru Petr Fiala, strana Naděje. Úloha státu.

Petr Fiala, místopředseda Naděje: Starostí státu je, aby všem zajistil rovné šance, ne, aby všem zajistil práci, o tu se musí starat lidé. Ale stát musí nalajnovat hřiště a pro všechny lidi na tom hřišti musí platit stejná pravidla, ne jako dnes u nás, jak to hřiště nalajnovaly ty velké strany.


Radiofórum
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: neděle 21:05 Délka pořadu: 50 minut – vysíláno do června 2012

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Volby 2002 - erven
v rubrice: Kulat stl

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas