Nejvyšší správní soud dnes zamítl stížnost KSČM na nedávné senátní volby v Ústí nad Labem. Komunistům, kteří návrh na zrušení výsledků voleb podali, se nelíbil postup sociální pracovnice v jednom z tamních penzionů pro důchodce. Žena se měla seniorů ptát, koho chtějí volit, a podle toho jim pak vydávala hlasovací lístky.
Nejvyšší správní soud se bude zabývat stížností KSČM na neregulérnost nedávných senátních voleb v obvodu Ústí nad Labem. Podle neúspěšného kandidáta a bývalého senátora Jaroslava Doubravy došlo k porušení zákona v jednom z ústeckých domovů důchodců. Voliči tam totiž údajně dostávali jen jeden hlasovací lístek.
Starosta Prahy 15 Jan Nádvorník a ODS se obrátí kvůli zrušení výsledků senátních voleb v Praze 11 na Ústavní soud. Výsledky voleb, v nichž Nádvorník zvítězil, zrušil Nejvyšší správní soud na základě stížnosti neúspěšného lidoveckého kandidáta Antonína Zápotockého. Rozhodnutí zdůvodnil porušením volebního zákona.
Rekonstrukce sídla Senátu je dalším tématem seriálu o senátních volbách. Po dlouhých diskusích o tom, zda pro horní komoru parlamentu nevyužít budovy bývalého Federálního shromáždění na Václavském náměstí, se nakonec zákonodárci rozhodli věnovat senátorům tři paláce v srdci Malé strany. Zajímalo nás, jak to s rekonstrukcí historických budov mezi Malostranským náměstím a Klárovem vypadá a na kolik opravy přišly.
Jak vnímaly parlamentní strany senát při jeho vzniku a jak nyní po jeho šestileté praxi? Jak vidí vztah sněmovna-senát předsedové parlamentních stran, kteří s jedinou výjimkou úřadujícího předsedy Unie svobody-DEU sami zasedají v dolní komoře? To je téma třetího dílu seriálu o horní komoře parlamentu.
Proč trvalo tak dlouho, než první senátoři zasedli k jednání, když byla horní komora parlamentu v Ústavě už v roce 1992? Co se stalo, že původní záměr zákonodárců trvalo tak dlouho uvést do života? To jsou otázky, které vám zodpoví respondenti dalšího dílu našeho seriálu o senátních volbách.