Začíná první kolo senátních voleb a náš seriál o senátu končí. Jako poslední téma si jeho autorka vybrala třetinovou obměnu horní komory. Ani letos nebudou svého senátora volit všichni, ale pouze občané sedmadvaceti obvodů, na které připadly volby právě v letošním roce.  

Rekonstrukce sídla Senátu je dalším tématem seriálu o senátních volbách. Po dlouhých diskusích o tom, zda pro horní komoru parlamentu nevyužít budovy bývalého Federálního shromáždění na Václavském náměstí, se nakonec zákonodárci rozhodli věnovat senátorům tři paláce v srdci Malé strany. Zajímalo nás, jak to s rekonstrukcí historických budov mezi Malostranským náměstím a Klárovem vypadá a na kolik opravy přišly.  

Jak vnímaly parlamentní strany senát při jeho vzniku a jak nyní po jeho šestileté praxi? Jak vidí vztah sněmovna-senát předsedové parlamentních stran, kteří s jedinou výjimkou úřadujícího předsedy Unie svobody-DEU sami zasedají v dolní komoře? To je téma třetího dílu seriálu o horní komoře parlamentu.  

Proč trvalo tak dlouho, než první senátoři zasedli k jednání, když byla horní komora parlamentu v Ústavě už v roce 1992? Co se stalo, že původní záměr zákonodárců trvalo tak dlouho uvést do života? To jsou otázky, které vám zodpoví respondenti dalšího dílu našeho seriálu o senátních volbách.  

První kolo senátních voleb se blíží, a tak si připomeneme, jak to vlastně s naší horní komorou parlamentu od počátku bylo. Nejdříve se v seriálu, který připravila senátní zpravodajka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Dana Jaklová, vrátíme až na počátek 90. let, tedy do doby, kdy se připravovala naše Ústava.  

Opět vám nabízíme pohled na zahraniční senáty, tentokrát je to o Spojených státech. Stejně jako většina latinskoamerických zemí nemají parlament, ale kongres, což zdůrazňuje roli setkávání reprezentantů z různých koutů velké země před chápáním Parlamentu jako debatního klubu. Kandidátem na funkci člena Sněmovny reprezentantů se člověk stává na základě primárních voleb a více nám o ní řekne náš zpravodaj.  

Jaké je postavení horní komory ruského parlamentu, její historie i vliv na život země, nám dnes přiblíží zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě.  

Horní komory zemí Evropské unie mají většinou dlouholetou tradici. Země takzvaného východního bloku začaly demokratické instituce budovat až po pádu komunistického režimu. Jaký model některé z nich zvolily v Polsku a na Slovensku vám přiblíží zahraniční zpravodajové.  

Senátní volby se blíží. Nabízíme další díl seriálu, v němž vám představujeme fungování senátů v zahraničí. Dnes se budeme věnovat zemím Evropské unie. Horní komorou disponují dvě třetiny jejích členů. Zatímco hlasování do dolních komor parlamentu probíhá v zásadě podobně, tedy tak, že poslance volí občané. Formování horních komor má v Evropě velmi různé podoby.  

25. a 26. října nás čekají volby do Senátu. Představíme vám různé zahraniční země, které horní komoru mají. Kde se myšlenka zřízení senátu zrodila, jakou má kde tradici a jakým způsobem se její členové v některých státech volí? Z více než 230 zemí světa má nějakou protiváhu dolní komory rovných 90. Kromě tradičních senátních zemí typu Spojených států, Velké Británie či Německa, mají dvoukomorové sněmy i země maličké, jako Antigua a Barbuda v Karibiku nebo mikronéský ostrov Palou.