Senátní volby se blíží. Nabízíme další díl seriálu, v němž vám představujeme fungování senátů v zahraničí. Dnes se budeme věnovat zemím Evropské unie. Horní komorou disponují dvě třetiny jejích členů. Zatímco hlasování do dolních komor parlamentu probíhá v zásadě podobně, tedy tak, že poslance volí občané. Formování horních komor má v Evropě velmi různé podoby.
Francouzské senátory nevolí přímo občané, ale sbory volitelů v depártementech a to na 9 let. Tak jako jinde v zemích unie i francouzský senát nedisponuje přílišnými pravomocemi. Prakticky může jen zablokovat zákony, které znamenají zásah do existující ústavy. Na rozdíl od Národního shromáždění nemůže svrhnout vládu. Podobný systém mají i v sousedním Německu. Bundesrat - spolkovou radu - tvoří zástupci spolkových zemí a spolkových měst. Jde o spolkové premiéry, ministry, senátory a primátory měst. Systém hlasování je trochu složitý, jednomyslné schválení spolkovou zemí deklaruje volitel. Předseda pak oznámí většinový výsledek.
Šťáhlavský: Rada se schází většinou jednou za 3 týdny, v pátek, a probere 40 až 80 jednacích bodů. Jde hlavně o zákony, které před tím přijal Bundestag, spolkový sněm. V současné době má ve spolkové radě většinu opozice, tedy pravicové strany CDU, CSU a svobodní demokraté, kteří mají v Bundestagu menšinu. Formující se nová rudozelená koalice se proto obává, že v Bundesratu narazí na bojkot svých zákonodárných iniciativ. Sídlem spolkové rady je bývalý pruský panský zámek v Berlíně, kam se rada přestěhovala v roce 2000 z Bonnu.
S jinou podobou senátu se setkáme na Apeninském poloostrově. Z 325 členů volí 315 občané, podle systému, který kombinuje většinové a poměrné zastoupení. Ve sněmu také zasedá 10 doživotních senátorů z řad bývalých prezidentů republiky a osobností jmenovaných hlavou státu. Funkční období je 5 let. Španělským zákonodárným orgánem jsou dvoukomorové generální kortézy, složené z kongresu poslanců a senátu. Občané volí většinu, 208 senátorů, podle systému většinového zastoupení na 4 roky. Dalších 47 členů senátu volí zákonodárné sbory jednotlivých autonomních oblastí.
Nejdelší historií se ale může chlubit britská horní sněmovna, sněmovna lordů. Ta byla do 19. století dokonce významnější než sněmovna dolní. V důsledku reforem za nimiž do značné míry stojí současná Blairova vláda význam sněmovny lordů upadá. Jednou z otázek jimiž se nyní lordi zabývají je, aby její členové odsouzení na více než 12 měsíců vězení, byli ze sněmovny diskvalifikováni. Jedním z postižených by mohl být i nám dobře známý lord.
Kocourek: Sněmovně lordů se kdysi říkalo "Nejlepší klub v Londýně". Jedním z prominentních členů klubu je 62 starý spisovatel a bývalý místopředseda konzervativní strany lord Archer. Tomu se vloni stala nepříjemnost, když byl odsouzen na 4 roky vězení poté, co byl shledán vinným ze lhaní pod přísahou a z překážení ve výkonu spravedlnosti. Lord Archer měl důvěru svých vězeňských nadřízených a nějakou dobu směl pracovat mimo věznici v divadle v městě Lincoln. Nedávno vyšlo najevo, že pozval na oběd v restaurantu svého vězeňského dozorce a atraktivní policistku. Dozorce byl propuštěn z práce, policistka je vyšetřována a lord Archer je zpátky za mřížemi.