Slovensko a Polsko

Autor:   jkr

 

Horní komory zemí Evropské unie mají většinou dlouholetou tradici. Země takzvaného východního bloku začaly demokratické instituce budovat až po pádu komunistického režimu. Jaký model některé z nich zvolily v Polsku a na Slovensku vám přiblíží zahraniční zpravodajové.

Podobný systém jako máme v Česku zvolily i naši severní sousedé v Polsku. V horní komoře zasedá 100 členů. Senátorem se může stát každý, kdo dovršil 30 let. Volby do obou komor parlamentu probíhají souběžně. Více nám o polském senátu poví varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Novák: Senát existoval v polském ústavním systému v době mezi světovými válkami, tedy po znovu získání nezávislosti Ploska. Po 2. Světové válce sice senát figuroval v tehdejší ústavě, ale nezasedal. V referendu v roce 1956 padlo rozhodnutí senát zrušit. Historici se dnes přiklánějí k názoru, že hlasování bylo tehdy zmanipulované. Horní komora parlamentu se v polském právu objevila znovu až po jednáních u kulatého stolu a zahájení společensko-politických změn.

Chruščak: V Polsku je senát jakýmsi symbolem revoluce 1989. Spolu s ním se do našeho ústavního systému vrátila i funkce prezidenta, říká politolog doktor Richard Chruščak z varšavské univerzity.

Novák: Senát neplní funkci nouzového vládce v případě ústavní krize, všech 100 senátorů je voleno zároveň s poslanci. Už od obnovení senátu v roce 1989 se ozývaly hlasy požadující jeho zrušení. Jeho vyškrtnutí z ústavy měl ve svém programu i dnes vládnoucí Svaz demokratické levice. Právě on ale obsadil většinu křesel v senátu.

Chruščak: Problém není zatím aktuální, osobně si myslím, že senát zrušen nebude. Pokud je taková instituce už jednou vytvořena, není tak jednoduché ji z ústavního systému odstranit.

V dobách Rakouska - Uherska Maďaři horní komoru, jakousi obdobu britské sněmovny lordů, měli. Po světové válce ale byla zrušena. Dnes se o zřízení senátu v Maďarsku neuvažuje, pouze čas od času se objeví hlasy, že by horní komora mohla být jakousi platformou národnostních menšin. Vážná diskuse na toto téma ale zatím nezazněla. Podobně je tomu i na Slovensku. Tam se naposledy o senátu zmínil Vladimír Mečiar při dělení federace. Od té doby se o zřízení horní komory neuvažuje. Naší bratislavské zpravodajce Renatě Havranové to potvrdil i bývalý předseda federálního ústavního soudu Ernest Valko.

Valko: Úvahy na Slovensku, v tomto směru, někteří autoři začali probírat a uvažovali, jaké výhody a nevýhody by takové řešení mělo. V odborné literatuře převládá zmínka o výhodnosti dvojkomorového parlamentu. Myslím, že veřejnost nebyla dostatečně přesvědčená o výhodách takového řešení. Já sám bych byl pro.

Havranová: Určité náznaky, že je dobré mít druhou komoru, se objevily až s působením současného prezidenta. Existuje názor, že začal svým způsobem senát suplovat. Navíc prý vrací některé zákony nikoliv proto, že nejsou v souladu s ústavou, ale protože má na ně jiný politický názor. Ernest Valko je přesvědčený, že vytvoření senátu by věci jen pomohlo.

Valko: Jednou z nesporných výhod je, že nevzcházejí z parlamentu zmetky, druhá komora se je snaží opravovat. Nevýhodou je zdlouhavý proces, ale je jednoznačně prokázáno, že druhá komora stabilizuje politický systém.