Volební kampaň! Jde o souboj idejí, nebo spíše o to, kdo lépe dokáže zabalit a prodat své politické jméno? Na tuto otázku se pokouší odpovědět třetí díl pravidelného seriálu Radiožurnálu a experti na volební technologie a volební právo.
Volební kampaně bývají v posledních letech i v Evropě podobné spíše show. Myslel si to i Hanuš Rohan ze společnosti RCBC v Kolíně nad Rýnem před volbami do Spolkového sněmu: "To je úplně hrozné a každý, kdo se na to v televizi dívá, by měl dostat odškodnění, protože to je už je jenom jedna jediná show, substance není žádná."
Právě loňské klání v Německu bylo poznamenáno vlivem volebních technologií vytvořených v USA, jedná se například o dohodu o vzájemném chování volebních lídrů, potvrzuje Josef Blahož z Ústavu státu a práva Akademie věd: "Nedávno proběhnuvší volby to ukazovaly. Merklová, Schröder... Při jejich vystupování byli rovněž mezi jejich poradci dohodnuty určité podmínky, které se v zásadě dodržovaly."
Docent Blahož připouští, že jde sice o komercionalizaci volební kampaně, ale... "Zároveň to vede k vysoké profesionalitě, která se potom objevuje i na politické scéně."
Tato profesionalita zatím, podle našeho předního odborníka na ústavní právo, v České republice chybí. I když, jak dodává ředitel Liberálně konzervativní akademie Ladislav Mrklas, politici, zejména levicoví, se pomalu učí - pod tlakem nutnosti - novým volebním technologiím.
"Po rozpadu bipolárního uspořádání byly myšlenky socialismu a tím i myšlenky sociálního státu dostatečně zdiskreditované, navíc tradiční levice přestala táhnout. Museli tudíž začít hledat nové metody, jak oslovovat voliče, nakonec jsou v tuto chvíli úspěšnější než strany konzervativní," říká Mrklas.
A proč se vlastně uplatňují právě americké volební technologie?
"Evropa vždycky trochu pokulhávala a doháněla Spojené státy a bylo logické, že to musí přijít i v oblasti politiky - i z toho důvodu, že původní evropské politické strany měly blíže k nějaké jasné orientaci na sociální vrstvy, na národnostní i náboženské skupiny a podobně," myslí si Mrklas.
Tato vazba s určitou skupinou voličů ovšem postupně slábne a politické strany se proto ve snaze oslovit širší okruh voličů přiklánějí k americkým zkušenostem. Také proto se ředitel Liberálně konzervativní akademie domnívá, že systém předvolebních spotů v České republice je překonaný, bloky jsou příliš dlouhé, tedy nudné, a běží v okrajových časech.
"V jiných zemích si může strana zaplatit reklamu v televizi v době, kdy je největší sledovanost. Tam se skutečně dbá na to, aby spot byl co nejvíc profesionální," vysvětluje Mrklas.
Nemožnost nakoupit si reklamní čas vede některé strany k jiným metodám, například už známé telefonické agitaci. O vývoji předvolebních kampaní v našem geopolitickém prostoru pak závěrem Ladislav Mrklas říká: "Po počátečních fázích, které byly opravdu hodně amatérské, se přibližujeme západnímu trendu. Hodně samozřejmě záleží na politické kultuře té dané země, na lídrech v čele, ústavním systému, zda je klíčová funkce prezidenta či premiéra a tak dále. Všechny tyto věci ovlivňují charakter kampaní."
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
