„Vyrůstal jsem bez matky. Ještě v 15 letech jsem byl negramotnej,“ vzpomíná Karel Weinlich
„Matku jsem do svých osmi let neviděl. Ona ani neuměla dobře česky. Nic jsem k ní necítil,“ překvapuje král rozhlasových pohádek.
„Já jsem vyrůstal u svého neskonale dobrého dědečka,“ začíná své vzpomínky v pořadu Stříbrný vítr oblíbený rozhlasový režisér. „Já nevím, co se v té rodině dělo. Do svých osmi let jsem svoji vlastní matku vůbec neviděl.“
V rodině jsem ničemu nerozuměl
„Když děda zemřel, dostal jsem se k matce do Hradce Králové. Ona byla provdaná za Němce, který zastával velice důležitou stranickou funkci v NSDAP. Matka neuměla dobře česky, můj otčím neuměl vůbec. Ničemu jsem tam nerozuměl.“
„Já k té paní necítil nic jako mateřský cit a myslím, že ani ona ne,“ popisuje Weinlich. „A pak, protože jsem se choval velice zpupně, mě dali do ziechtunslageru na převýchovu.“
Dva roky jsem chodil do hitlerjugend
„Na ulici mě bili český chlapci, protože mě dřív viděli, jak po Hradci pochoduju v uniformě hitlerjugend, kam jsem dva roky chodili. A německý kluci mě mlátili, že jsem se stýkal s Čechama.“
„Jako dítě se v tom snažíte proplouplavat. A tam jsou ty zákldy toho, že jsem utíkal do světa fantazie,“ myslí si. „V pozdější práci byla fantazie ta jediná studnice, z které jsem mohl čerpat. Vždyť si uvědomte, že já byl ještě v 15 letech negramotnej.“
Související
-
„Stejně jako Andersen jsem se celým životem prolhával,“ přiznává režisér Karel Weinlich
Legendární režisér rozhlasových pohádek v rozhovoru vzpomíná třeba, jak se z německého převýchovného tábora dostal k hitlerjugend, nebo jak se náhodou dostal k herectví.
-
Hans Christian Andersen: Pohádka mého života
Životní příběh dánského pohádkáře je velmi podobný těm, které milují Američané: z velmi chudého chlapce se velkou pílí vypracoval na světoznámého spisovatele.
-
Průřez dokumentární a reportážní tvorbou legendárního režiséra Karla Weinlicha
Úryvky ze tří nepohádkových pořadů v režii Karla Weinlicha s jeho vlastním komentářem: pásmo o Bedřichu Hrozném z roku 1956, Meteor z roku 1981 a pořad o přírodě z 90. let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
