Spokojené rybičky lépe odolávají nákazám
Kvalita vody, krmení pro ryby a péče o ně musí být vysoká, aby se rybičky v akváriu měly dobře. Když nebudou ve stresu, budou mít vhodnou teplotu, pak se dokážou ubránit lecjaké nákaze. Akvarista a majitel obchodu Rybičky a zvířátka Jaroslav Svoboda říká, že nemoc si do akvária také můžeme přinést odjinud: „Někdy si chovatelé mezi sebou rybičky vyměňují, jindy si přineseme živou potravu pro ryby z našich rybníků. Tam se vyskytuje například kožovec rybí neboli krupička. Říká se jí tak proto, že vypadá, jako když ryby posypete krupičkou.“ Tuto nemoc, která je nejvíce vidět, poznají i běžní majitelé akvárií.
Kožovec rybí je běžný parazit v našich rybnících, kde se vyskytuje na kaprech a podobně. „Dříve jsme si nosili kožovce z rybníků do akvárií běžně. Dnes je to trochu jinak. Rozumní akvaristé si potravu z rybníka nejprve zmrazí, aby zamezili šíření nákazy. V současnosti se ale akvarijní ryby spíše dovážejí a tento parazit je pak na rybách ze zahraničí odolnější,“ uvádí Jaroslav Svoboda.
Krupička se dá léčit, ale je nutno vědět jak. Podle Jaroslava Svobody si lidé myslí, že když do vody nalijí přípravek proti kožovci, ten parazit zemře. „Ale on nezemře! Je to opouzdřený parazit zavrtaný do ryby, který z ní vysává mok. Musí dozrát, pak praskne a vylíhne se z něj 500 - 1000 nových kožovců, kteří hledají hostitele. Ta nemoc se šíří velice rychle i v závislosti na teplotě. V teplejší vodě praskne rychleji a právě v tomto rejdivém stádiu na něj působí přípravek. My ho musíme do akvária přidávat tak dlouho, než všechny kuličky popraskají, abychom pozabíjeli všechny vylíhlé kožovce, asi tak po dobu 10- 14 dnů,“ doporučuje akvarista.
Čím dříve, tím lépe - to platí i pro léčbu nemocných rybiček
Když začneme léčit v raném stádiu nemoci, tím rychleji se parazita zbavíme. Jeho invaze může křehčí ryby, tetrovité, neonky, všechny zahubit. „Odolnější ryby jako sumeček nebo kančík to přežijí, ale právě na nich se může kožovec začít znovu množit, proto je potřeba nemoc důkladně přeléčit,“ vysvětluje Jaroslav Svoboda.
„Existují i jiní paraziti, kteří jsou tak malí, že je okem nevidíme nebo jsou průhlední, takže na té rybě nejsou vidět. Tam už je pak potřeba mikroskopické vyšetření. Nemocná ryba se chová nepřirozeně - visí u hladiny, nepřijímá potravu, zdržuje se v koutě. Někdy se otírá předměty nebo rostliny a snaží se parazita zbavit. Nemocí ryb existuje daleko více, proto je potřeba zjistit, jakým parazitem ryba onemocněla.“ Jaroslav Svoboda dodává, že mikroskopicky se většinou zkoumá ryba, která by už stejně nepřežila. Na ní se dá parazit dobře najít na žábrech nebo ploutvích i ve vnitřnostech.
Většina léčiv na nemoci rybiček jsou chemikálie, tedy slabé jedy. Je proto nutné při léčení dodržovat doporučenou koncentraci. Pokud se to s lékem přežene, ryby nemusí vysokou koncentraci - například mědi - přežít.
Chat s Jaroslavem SvobodouVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
