Tříleté dítě v rodině nemá rozhodovat
Období vzdoru začíná u dětí obvykle mezi druhým a třetím rokem, říká psycholožka Elen Sejrková. „Je to hodně individuální jako všechno v psychologii. Mnohem důležitější je ale vědět, co se v tom období děje, než kdy nastává,“ usmívá se. „Když se děťátko narodí, tak nemá rozlišené vědomí samo sebe, vnímá svět kolem sebe skrze maminku. Teprve kolem třetího roku přijde období, kdy si začne uvědomovat sebe: já jsem, já chci, já nechci.“ Tehdy nastávají podle psycholožky krizové situace, kdy se dítě chce samo obléct, samo se nakrmit nebo sáhnout na horká kamna a neposlouchá.
„My rodiče bojujeme v tomto období s tím, co dítěti povolit a co nepovolit, kdy zůstávám velký rodič a kdy si nechávám dítě přerůst přes hlavu. Pozor ale na to, abychom nedělali opačný extrém, než to, co jsme zažili sami jako děti – kdo měl všechno zakázané, aniž si to uvědomí, dá tomu dítěti hodně široké hranice a naopak,“ varuje Elen Sejrková.
Hranice se rodičům snadno stanovují u věcí, které jsou nebezpečné, ale u běžných věcí, jako je oblékání, někdy hraje roli čas. „Děti se tím učí tím, že si něco samy vyzkoušejí, ale rodičům jde i o to, jestli mají na některé tyto věci čas. Profesor Zdeněk Matějček říkal, že více než polovina dětských záchvatů vzteku je dána tím, že na ně příliš spěcháme a nebo proto, že nutíme dítě, aby dělalo něco na co ještě vnitřně nedozrálo,“ uvádí psycholožka.
Okolí si nevšímejte
Pokud se záchvaty vzteku odehrávají na veřejnosti, jsou náročné i pro rodiče. Co v této chvíli radí psycholožka? „Hlavně neztratit hlavu a nervy a pokračovat ve výchově tak, jak jsme zvyklí doma. To je vždycky taková ta nejtěžší zkouška, která na rodiče čeká, když dítě ztropí scénu. Měli by si uvědomit, že nejsou špatní rodiče, protože tam vstupuje do hry i temperament dítěte a další věci. Pokud nás reakce okolí rozhodí, já jako rodič budu nejistá, a dítě o to vzteklejší.“
Vše je otázka správného nastavení hranic
Příliš volné hranice mohou mít následek to, že nám dítě přerostlo přes hlavu. „Holčička například chce jít v zimě ven v krátké sukýnce a maminka nemá způsob, jak ji přinutit obléct si kalhoty,“ uvádí Elen Sejrková příklad z praxe. Rodiče ale často nevidí, že si vychovali malého tyrana: „To tříleté dítě rozhoduje o tom, co bude k jídlu, koho si může maminka pozvat na návštěvu, a podobně. Ale ono pouze reaguje na to, jak se k němu chováme my. První krok je vždy u nás, rodičů – já musím rozhodnout, já mu musím hranice stanovit. Ještě bych ale ráda dodala, že nemáme dítěti nedovolit, aby se vztekalo, je strašně důležité, aby u dítěte vztek proběhl, i když je to těžké,“ uzavírá Elen Sejrková.
Chat s Elen SejrkovouVíce z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
