Holčičky jsou cílem vší nejen kvůli dlouhým vlasům, ale i kvůli kontaktním hrám
Veš dětská – to je postrach rodičů malých dětí. Holčičky si hrají jinak než kluci, mají hry, kde jsou víc v kontaktu, takže i díky tomu se snáz stanou terčem vší. „Cestou přenosu je přímý tělesný kontakt – v rodinách mezi sourozenci, nebo i při kontaktních sportech nebo hrách,“ říká Irena Hableová z Krajské hygienické stanice v Jihlavě.
Jako prevence je ideální nepůjčovat si čepice, šátky, ozdoby do vlasů nebo hřebeny. Nákaza hrozí v i ve vozidle MHD. „Skrze opěrku hlavy s textilií můžeme získat veš. Pokud si sedneme přímo po zavšivené osobě na sedačku, hrozí nákaza,“ říká Irena Hableová.
Jedna veš může mít až 130 mladých. Hnidy proto musíme odstraňovat opravdu důkladně. Buď si koupíme přípravek na zahubení vší, nebo je mechanicky vyčesáváme všiváčkem.
Musíme se obrnit trpělivostí, jednorázové ošetření přípravkem nestačí, po 9-10 dnech musíme hlavu umýt znova. I po umytí speciálním protiparazitním přípravkem hygienička radí vlasy pročesat a hledat živé vši: „Pokud po aplikaci přípravku zjistíme, že jsme vyčesali živé vši, musíme koupit v lékárně něco jiného. Rozdíly v účinnosti jednotlivých výrobků jsou vysoké.“ Neradí ale používat např. petrolej – jednak je hořlavý, jednak může dítěti poleptat pokožku.
Některé přípravky z lékárny na vši skoro nezaberou
V lékárně dobře vybírejte. Existují totiž tzv. kosmetické a zdravotní přípravky. Kosmetické spíš pomohou obnovit pokožku hlavy. A i mezi zdravotnickými se vyplatí dobře vybírat, říká hygienička Irena Hableová: „Studie ukázala, že zatímco jeden přípravek zahubil 100 procent živých vší, jiný měl účinnost jen 12,8 procent.“ A určitě je třeba dodržet návod – umýt hlavu, vyčesávat hnidy a po 9-10 dnech opět umýt hlavu.
Po nákaze musíme vyprat na 70 stupňů jak povlečení, tak čepice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
