Kůrovce si můžete na zahradu dovést ve dřevě určeném k vytápění
V lesích na Vysočině je nebezpečno. Na vině je vichřice, která se přes náš kraj přehnala. Stromy, které se nezlomily a nespadly, mohou být nalomené a při jen slabém vánku mohou spadnout. Polomy nejsou ale jediný problém, který lesy na Vysočině trápí. Hostem Poradny Českého rozhlasu Vysočina byl odborný lesní hospodář Jiří Pohan.
„V každém lese něco spadlo. V některých místech jsou polomy rozsáhlé, to znamená padlé celé kusy lesa, ale horší pro nás vlastníky jsou jednotlivé polomy,“ říká host. Pár padlých stromů nemusí majitel ani najít. Naopak tyto popadané stromy na jaře velmi snadno najde kůrovec a bude se snadno šířit dál.
Na odstranění polomů je čas do jara
„Veškeré polomy a kůrovcové dřevo by se mělo odstranit do konce března. Ve vyšších polohách to může být i do konce dubna. Protože i u nás na Vysočině na přelomu dubna a května začíná kůrovcové rojení,“ upozorňuje odporný lesní hospodář Jiří Pohan. Při oteplení kůrovec vylézá ze země a hledá stromy. Polomy jsou pro něj nejsnadnější kořist, proto by měly být z lesa pryč, než vyleze kůrovec.
Kůrovec se může šířit i v uskladněném dříví
Když si z lesa dovezete na svoji zahradu dříví napadené kůrovcem a uskladníte ho na zimu, může se stát, že se kůrovec rozšíří i kolem vámi uskladněného dřeva. Kůrovec napadá smrky ve věku kolem šedesáti let. Pokud tedy máte v okolí vysazené mladé smrky, nemusíte se bát. Pokud je ale v okolí vzrostlý les, může ho kůrovec napadnout. Pokud najdete brouka ve vašem dřevě, je nejlepší dřevo odkornit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
