Nebojme se dětem říci NE. Potřebují to slyšet

7. listopad 2014
Dobré odpoledne

Psycholožka Elen Sejrková, která pomáhá rodičům a dětem i partnerům navzájem, popisuje, co děti potřebují ve svém životě nejvíce: „Dá se to rozdělit do tří oblastí: pocit bezpodmínečné lásky, pocit bezpečí, který dětem dávají silní a jistí rodiče a pocit, že dítě může být dítětem.“

Bezpodmínečná láska znamená: mám tě ráda, i když zlobíš. Podle Elen Sejrkové to jde snadno jen do doby, než se něco stane. „Když jsme my i dítě v pohodě, tak to jde. Ale ve chvíli, kdy jsme nemocní, nervózní, s někým jsme se pohádali, je toho na nás moc v práci, přijdeme domů a dítě udělalo něco jinak nebo nás neposlechlo, v těch chvílích startujeme a právě to, co říkáme a jak to říkáme, v dětech vytváří pocit, že jsou milovány jen za určitých podmínek. Větami typu Takovou zlobivou holčičku tady nechceme, Kde je ten hodný chlapeček, Běž za dveře a až se vyvztekáš, tak se vrať, jim dáváme najevo, že takové je nemáme rádi.“

Problémy s většími dětmi mají většinou kořeny v dobách, kdy bylo dítě malé. Elen Sejrková soudí, že když bezpodmínečná láska v rodině funguje zhruba první tři roky života dítěte, pak nedochází ve vyšším věku k velkým excesům.

Další věcí, co děti od rodičů potřebují, je pocit bezpečí. Vnímají ho přes naše chování vůči nim. „Když já budu jistý a silný rodič v tom, co dělám, děti tu sílu vnímají a cítí se chráněny. Další věcí je nastavení hranic, které tvoří jejich bezpečný prostor – omezují, co může a co nemůže, ale zároveň ho chrání,“ vysvětluje psycholožka. Jistotu je v dětech potřeba vyjádřit rozhodným NE, vytrvat a důsledně to dodržet. Kdo je odpůrcem tělesných trestů, může hranice stanovit důrazem v hlase. Nejde o křičení a hysterii v hlase, ale právě o ten důraz. Někteří rodiče si ale netroufnou hranice stanovit. Buď se s tímtéž setkali jako děti nebo zažili pravý opak - příliš direktivní výchovu, kterou nechtějí zopakovat.

Třetí důležitou věcí je možnost zůstat dítětem. „To my jsme ti velcí, kteří nesou odpovědnost a ti, kteří stanovují hranice. Neměli bychom přenášet odpovědnost na děti. Měli by mít možnost zažít, co to je, být dítětem se všemi bolestmi, starostmi i s tím, že mám v rodičích oporu,“ uzavírá Elen Sejrková a dodává, že jako rodiče bychom si měli uvědomit, že děti nejsou zlé, zlobivé, že jsou jen odrazem či zrcadlem, které odráží to, jak se chováme my. „Buďme připraveni, že když jdeme s dítětem kvůli nějakému problému do poradny, bude se řešit především naše chování.“

Chat s Elen Sejrkovou

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.