Priessnitz není jen obklad na krk, ale taky koupel nohou v potoce při vycházce
Když se řekne priessnitz, většina z nás si představí zábal na bolavý krk třeba při angíně nebo nachlazení. Ale Vincenz Priessnitz z Lázní Jeseník inspiroval svými postupy nejen lékaře. Představte si, že se po něm jmenuje jedna varianta známé a oblíbené aktivity nordic walking. „Nejdůležitějším rozdílem mezi naší metodou a klasickou chůzí s hůlkami je důraz na dechová cvičení a ochlazování končetin - rukou i nohou,“ vysvětluje Jana Matoušková z Nordic Morava.
Nordic walking preissnitz je svým způsobem druh otužování, ideální teplota vody, do které potápíme ruce i nohy je totiž mezi 5 a 8 stupni. Nejlepší je volit procházku v lese a využít třeba potok.
„Nohy máčíme jen po kolena, ruce po lokty. A když není potok, ale sníh, zujeme se a běháme naboso ve sněhu,“ radí cvičitelka metody. „A když jdeme na vycházku po městě, zastavíme v nějaké restauraci, poprosíme o kýbl se studenou vodou a ledem a chladíme,“ směje se městské úpravě nordic walking priessnitz Matoušková.
Ochladit, osušit, schovat
Ruce i nohy bychom měli chladit jen do chvíle, kdy nás to začne bolet. Potom rychle ruce, nohy utřít a dát do tepla. A vycházka může pokračovat. Důležitou součástí jsou taky dechová cvičení. Kromě hůlek potřebujeme na metodu nordic walking priessnitz taky ručník nebo papírové utěrky na mokré končetiny a teplou podložku, na kterou si stoupneme, když vylezeme ze studené vody.
„Všichni si myslí, že při ochlazování nastydnou, ale není to pravda, máme to vyzkoušené,“ říká Matoušková, která tuhle metodu provozuje už šest let.
„Tahle metoda je dobrá pro svaly, klouby, pomáhá cévám, studená voda zlepšuje prokrvení organismu, je dobrá na křečové žíly a posílení imunity,“ uzavírá výhody neznámé varianty vycházek s hůlkami Jana Matoušková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
